Glorious Betsy

"Láska božské Betsy" je historický film, který líčí osudy Napoleonova bratra Jeroma Bonaparta. Ten žije inkognito v cizině jako učitel francouzštiny. Právě tehdy, když je pozvaný rodinou své vyvolené Betsy Pattersonové jako bratr slavného Korsičana a může se s ním konečně oženit, přicházejí Napoleonovi poslové, aby ho odvezli do Francie. Napoleon, který se stane císařem Francie, potřebuje totiž svého bratra jako jednu figuru na politické šachovnici Evropy, aby sňatkem s kněžnou Würtenberskou z něho udělal würtenberského krále. Betsy pluje s sebou, ale její prosby císaře neobměkčí, a tak se vrací sama smutně zpět - opět jako slečna Pattersonová. Šťastný konec si vynutí sám Jerome trikem, který se mu již předtím dvakrát podařil: Když dvořané otvírají před kněžnou dvířka kočáru a hlásí příjezd budoucího krále, nalézají ekvipáž prázdnou. Obratný Jerome nemyslí na politické komplikace, jež by mohl tento jeho krok vyvolat a spěje zatím na lodi za svou ženou. Režisér Alan Grossland měl dobré jméno pro filmy tohoto druhu a dovedl je udělat vtipně a zábavně již proto, že děj dokázal přenést opravdu do obrazu a nikoliv do titulků. No, historik by měl jistě lecjakou námitku proti detailům koncepce filmu, ale divákovi to bylo jedno, protože ani tenkrát ani dnes, se nechodil do kina poučovat o podrobnostech historie. Ale co mu tenkrát mohlo vadit, bylo to, že bez označujícího titulku ztěží poznal Napoleona, protože jeho vzhled ve filmu odporoval - až na tu kštici do čela - zažitým představám o velikém císaři. Conrad Nagel (Jerome) a Dolores Castello (Betsy) tvoří dobrou dvojici milujících se mladých manželů a i ostatní představitelé dobře zapadali do rámce hry. Vyvážená, dobrá kamera užívala v detailech často měkce kreslícího objektivu, aby neprozradila, že bylo představitelce o nějaký rok více, nežli plynulo z děje filmu. Mohlo to být klidně doporučení i pro naše české filmaře, kteří za podobných okolností detaily přisvětlí, aby se v obličejí neobjevily žádné stíny, které by záběry znehodnotily.