Příběh Kmotra

Technicky určitě dobře natočený film s velmi reprezentativmím obsazením a některými opravdu dobrými výkony. Vím, že jde o atraktivní téma, které zpravovávají filmaři po celém světě ale já mám s filmy tohoto druhu jakýsi principiální či spíš morální problém. Podle mého na lidi jako jsou (nebo byli) Hepnarová, Kajínek, Mrázek a další (třeba Baarová nebo Emanuel Moravec) je potřeba velmi rychle zapomenout a ne o nich točit filmy. Oni byli totiž bez ohledu na zajímavost jejich životních osudů hanbou a ostudou téhle země!!

Velmi dobře natočeno, velmi dobří herci, a místy je to dokonce i zajímavé. Pár scén jsem nepochopilo (například tu u banky) a tak trochu i ten konec.

Příběh kmotra V souvislosti s psaním komentáře k filmu Příběh kmotra zalovím ve svých vlastních vzpomínkách na dobu před více než dvaceti lety a na dobu krapet mladší. Tenhle film bývá označován za kriminálku či za thriller, který by měl vyprávět o historii našeho státu. Zaměřen je na organizovaný zločin a ekonomické pochody, které doprovázely náš novodobý stát. Tvůrci snad i zamýšleli svým filmem odkrýt mafiánské praktiky v naší společnosti. Já bych filmu dal ještě přívlastek propagandistický. Je totiž zcela subjektivní a dehonestující. Snaží se vyvolat pocit, že všichni jsou stejní. Např. scéna z koupelny, kdy se k zemi složí František Vedral a hodnotí současnost. Děj filmu začíná vyprávěním policisty Čestmíra a toto vyprávění nás zavádí do roku 1987. Doba vekslování a ždímání socialismu. Kšeftovalo se s měnami, starožitnostmi, elektronikou či značkovým oblečením. Tito veksláci se stali součástí polistopadové éry. Využili dobu i možnosti, které se nabízely. Film naznačuje, že už se ve velkém upláceli politici, kteří byli členy Občanského fóra. To se později štěpilo na různé strany a politická hnutí. Hrdiny doby se stali lidé, kteří přišli s tzv. kupónovou privatizací. Tato nezdravá mánie zajistila obrovskou podporu tehdejším mocným. Záměrně v tuto chvíli nejmenuji stranu, které se to týká, ale každý ví, kterou myslím. Lidé jak stádo ovcí šlo si vyzvednout (koupit) za tisíc korun Kupónovou knížku. Za body na ní šly získat akcie privatizovaných firem, anebo tyto body bylo možné vložit do Investičních fondů. A těch vzniklo mnoho. Jenže. Takový investiční fond si nemohl založit každý. Znám lidi, kteří o to usilovali a neměli šanci. To bylo určené jen pro vyvolené. A právě mnozí předlistopadoví veksláci se této příležitosti chopili. Nikdy jim nešlo o dobro a chod privatizovaných firem. Chtěli toho co nejvíce ukrást. Už tehdy se v českém jazyku začal objevovat termín „tunelování“. Jenže za padoucha byl považován ne ten, kdo tuneloval, ale ten, kdo si dovolil o tunelování mluvit. Pak děj filmu pokračuje přes celá devadesátá léta až po první desetiletí nového století. Zde nalezneme celou řadu logických chyb. Označuji je za chyby, protože se snaží poukázat na některé skutečnosti. Slovo skutečnost bychom mohli nahradit termínem situacemi propíranými médii. To pak ne vždy může být pravda. V ději vystupuje tzv. premiér. A to už v roce 2001. Postava, kterou premiér představuje visáží i věkem připomíná Stanislava Grosse. Jenže. Stanislav Gross byl premiérem necelý rok mezi lety 2004 a 2005. Fascinuje mne, že se do pozice hrdinů zde pasuje deník MF DNES. On je taky mediální partner tvorby tohoto díla, tak proč by nemohl být za hrdinu. Ale pokud mne paměť neklame, tak právě deník MF DNES byl oslavovatelem ekonomických procesů na počátku devadesátých let. Tyto noviny byly propagátorem privatizací a poskytovaly obrovský prostor různým privatizačním fondům. Probíhala tzv. „Léčba Klausem“. Každý kritik privatizace byl nemilosrdně tímto deníkem peskován a byl označován za někoho, kdo chce „návrat před listopad“. Právě svůj velký podíl na šlendriánech té doby mají nekritická média. Archiv Mrázka. Nebo, zde Vedralův archiv. Ten měl obsahovat různé údaje sesbírané na různé vlivné lidi. Takovouto praxi přeci jenom provozuje každý velký podnikatel. Pozoruhodné bylo to, co nám připravili rekvizitáři. Ne, ty bych nechtěl kritizovat. Může za to pan režisér. Jak ta kamera jede po jednotlivých šanonech a zaznamenává jejich popisky, tak tam nalezneme různé (tři) názvy politických stran, a to ODS, ČSSD a KSČM. Tak nějak se tvůrci vyhnuli názvům stran, které by se mohli řadit mezi ty pravdoláskařské. Asi k nim tvůrci mají kladný vztah a nechtěli by jim ubližovat. Určitě se kompromitující materiály sbíraly i proti politikům Čtyřkoalice, KDU-ČSL, KDS, ODA, US. Ale ty na těch popiskách chybí. Film tedy není ani kriminálkou, ani dobrým thrillerem. Vůbec je nelze považovat za detektivku. Je spatlaninou složenou z účelových blábolů a pomluv. Taková bude patrně i kniha, kterou jsem nečetl. Film řadím mezi ty špatné a odbyté. Považovat jej za kriminálku by znamenalo žánru dělat ostudu.

Velmi solidní krimi / thriller, který vychází ze skutečných událostí a přestože je jen volně inspirován, mrazí při něm! Tohle všechno je na 100% uvěřitelný a tenhle bordel a humus je tady porád a podobné případy budou vždy. Není zde přehršle akce a krve a přesto jsem se nenudil. Pak že i u nás tohle nemumíme! Skvěle zahráno a dobře vybraní herci!