Malé ženy

Přetechnicolorovaná americká klasika, která věrně kopíruje knihu. June Allyson v hlavní roli Jo kralovala, ale její ofina mě děsila. Elizabeth Taylor byla mladičká a hubená, více prostoru dostala až na konci snímku. Snímek příjemný na zhlédnutí, ale jinak neoslňující.

Třetí filmová adaptace stejnojmenné literární předlohy Louisy May Alcott, která byla dokonce nominována na Oscara. Změna oproti předchozímu filmu, zcela první z roku 1918 se nedochoval, je především technická. Film je viditelně studiově umělecký ve vytváření pastelově barevného, romantického světa, plného nápadů na utváření sentimentu v jeho dobře provedené lehkosti. I jako kostýmní film zaujme svou opulentností. To sice poněkud sráží na kolena pomyslnou chudobu, ale nenechme si tím kazit sladký pocit z romantické a citové atmosféry. Herecké výkony jsou tak vynikající, že by si současné herečky nad svými výkony mohly z ostudy ušít kabát. Nejvíce se však přesto stále mluvilo o June Allyson v roli impulzivní Jo, a to kvůli jejímu věku, neboť byla více než dvakrát starší než její dospívající postava. Svým hereckým výkonem však věkový rozdíl rozhodně přebila. Ostatně, ani v Česku toto nebylo ojedinělé, viz role slavných studentů Ladislava Peška po své věkové třicítce. A jak mu to stále věříme. June Allyson se navíc dokázala do svého herectví natolik obout, že prý ve scéně s OʼBrien, která jí prostřednictvím své role říká, že si je vědoma toho, že brzy zemře, skutečně plakala. Nebo také i ve scéně, kdy sestry vyjdou ven a zpívají klasickou píseň „Merry Christmas Time is Here“, kterou navíc skutečně zpívají všechny čtyři herečky. Film má vzhledem k rozsahu studia možná až příliš divadelní rozměr, který je navíc zdvojnásoben improvizovaným herectvím pod vedením Jo, ale i tak po tolika letech od uvedení se daří naplnit záměr zaujmout diváky a podat jim nádherný příběh o čtyřech sestrách, které se musí vyrovnávat s drsnou realitou života a zároveň se snaží, aby jejich život byl co nejpřitažlivější, zatímco jejich otec bojuje v občanské válce. Nutno však dodat, že předchozí film rozhodně ničím nezastiňuje. Každé filmové zpracování je prostě poplatné své době, což je patrné především po technické stránce. Svou úroveň si ale oba i nadále drží. Celkově je to podmanivá a citlivá adaptace literárního díla, která si pozornost zaslouží.

Silnou stránkou filmu je bezpochyby ženské herecké obsazení. Sestry Marchovy se tentokrát povedly skvěle, hlavně Elizabeth Taylor jako roztomile afektovaná Amy a především Jo - June Allyson se podle mě k jejímu charakteru hodí ještě víc než Ryder (1994) nebo Hepburn (1933). Ovšem s pány už je to horší: tomuhle Lauriemu by neuškodil trochu klukovštější vzhled a profesor Bhaer...podle všeho když chcete vážného muže s německým přízvukem, italský herec není moc dobrý nápad...