Vězeň cařihradský

Film "Vězeň cařihradský" přenesl tehdejšího diváka na břehy opěvovaného Bosporu, do bývalého Turecka, obestřeného legendou tajemství a zvláštní melancholie. Román Paula d'Ivoi poskytl schéma filmu, jehož režisér dovedl vytěžit z pitoreskních krás slavného města minaretů a orientálního kouzla a snivé nádhery bosporských zahrad, věrnými obrazy mořských břehů, vše stejně poetické jako věrné a přesně pravdivé. Není třeba trpělivosti, aby divák sledoval v tomto neporovnatelném rámci se rozvíjející romantický příběh na dvoře posledního tureckého sultána Abdula Hamida, který, když zbavil svého bratra Mourada trůnu, vyvraždil až na jedinou dceru jeho rodinu, učinil nešťastného bratra vězněm krásného paláce a nádherných zahrad na bosporském břehu. Zatím Mouradovu dceru přijal věrný Ali ve svém domě a záštitou nebohé princezny se stane její úžasná podobnost s Aliho dcerou. Která z obou je dcerou Aliho a která dcerou sultánovou? Jediný Ali zná tajemství dvou čistých oválů krásných obličejů s jemně kreslenými rty a očima plnýma melancholie a kouzla celého Východu. Marně rafinovaný ukrutník Yerba, šedivá eminence chorobně nedůvěřivého Abdula Hamida, obávaného tyrana, plného krutosti a věrolomnosti, snaží se přijít na kloub tajemství. Ali dává přednost smrti před zradou princezny. Typy do filmu byly voleny opravdu pečlivě a je to zejména strašná postava rudého sultána, která je mistrně vytvořena Bagratidem. Také představitel Yerby Chakatouny byl znamenitým filmovým zloduchem.