Casanova

Elektafilm předvedl na filmové burze veliký obraz francouzsko-německé provenience "Casanova" s Ivan Mozžuchin v hlavní úloze. Byla to podívaná ve velkém stylu, líčící život slavného dobrodruha a svůdce ve skvělé, barvité náplni rozmařilé rokokové době. Film sám o sobě nemá vlastní jednotný děj, nýbrž zachycuje jen sérii dobrodružství a příhod frivolního dobrodruha v Benátkách na cestě do Ruska, na dvoře ruské carevny Kateřiny a opět v Benátkách. Režisér chtěl především vyvolat věrnou atmosféru doby bez ulpění na určitém dějovém schématu, a nahradil akci mohutností s velkolepostí přívalu dojmů, které dovedou samy udržet diváka v napětí a plně upoutat jeho zájem. Velice zdařile použili výrobci kolorovaných scén, které jsou v harmonickém souladu s kostýmy a interiéry osmnáctého století. Barevná fotografie, v jiných filmech snad málo vhodná, dává celému ovzduší filmu nádech rokokové titěrnosti a pestrosti. Scény z plesu v Zimním paláci a z benátského karnevalu, předčí výpravností vše, co bylo do té doby ve filmu k vidění. Ivan Možuchin jako Giacomo Casanova neodpovídá sice svým zjevem plně divákovým představám, ale jeho hra je tak úžasně sugestivní a přesvědčivá, že snad jedině americký Barrymore mohl by podat lepší výkon. Mozžuchin se přizpůsobil každým pohledem a pohybem celkovému rytmu filmu a vytvořil postavu plnou přesvědčující frivolnosti a lehkomyslnosti. Velmi dobrý je také Rudolf Klein-Rogge v roli cara Petra III. Také ostatní herci vytvořili dobře charakterisované postavy, pokud jim to ovšem libreto dovolovalo. Kamera byla vesměs dobrá, ale zvlášť výtečná byla ve snímcích benátského karnevalu.