Bídníci

Podle známého románu Victora už bylo natočena více než desítka filmových a televizních přepisů. Vím, že se nemá srovnávat, ale pro mě bude stále nejlepší verze z roku 1958 režiséra Jean-Paula Le Chanoise s Jeanem Gabinem, Bernardem Blierem a Bourvilem. Líbila se mi vcelku i TV minisérie Josée Dayanové (r. 2000) a Gerardem Dépardieuem a Johnem Malkovichem nebo TV film Roberta Hosseina s Lino Venturou, Jeanem Carmetem a nádherně odporným (jak to umí jen on) Michelem Bouquetem v roli Javerta. Samozřejmě, že televizní zpracování vzhledem ke své delší metráži dovede rozvinout téma více než film určený pro kina. Muzikál na stejné motivy je ale také výborný.

Tak už to slyším a vidím asi po páté. ZA jiných okolností bych se lámal smíchy v pase a skončilo by to na poli těch nejslabších a mrtvých. Ale takto... 95%

Nová verze Bídníků mne velmi překvapila. Ač jsem na ni šla do kina vyzbrojena přibližnými informacemi, jak je toto zpracování pojaté, přesto jsem si nedokázala tak docela představit, jak tento filmový muzikál bude prezentován. Podotýkám, že jsem nikdy neviděla divadelní verzi a znala jsem jen pár skladeb z doslechu v českém nazpívání (zejména Thénardiérovu skladbu "Master of the House" aneb česky "Hlava mazaná"). Výsledek příjemně překvapil. Jen malá výtka, která ale ve finále nesráží mé celkové hodnocení - zpěvu bylo možná až příliš, trochu více proložit mluvenými dialogy by získalo na vyváženosti. Ale dobře, výsledný efekt i tak stačí na mých 10 bodů, oceňuji precizní přípravu herců, kteří skutečně museli podstoupit drezúru v různém hladovění a zošklivování, aby byli co nejvíce podobni postavám dle představ režiséra. Pro mne fádní a nezajímavá Ann Hathaway šokovala tím, že si opravdu ustřihla své nádherné vlasy, Jean Valjean v podání Hugha Jackmana je snad nejlepší Valjean pro mne hned po Linu Venturovi, který byl a nejspíš vždy bude můj JV číslo jedna. Unylá Amanda v roli Cosetty spíše nudí, sice hezky zpívá, ale to je asi tak vše, naopak představitelka Eponiny, která ji hraje i v americké divadelní podobě, byla úžasná, působila skutečně velmi přirozeně, její výkon jsem jí věřila naprosto ve všem. Potlesk ovšem patří také Javértovi, tato náročná nesympatická role paradoxně získala vedle JV mé největší sympatie z celého filmu. Suma sumárum - hudba výborná, herci (až na pár drobným výjimek) ze sebe vydávali maximum, výprava drobné nedostatky vyvažuje zcela perfektně, protože ta je vedle hudby hned druhým největším aspektem, proč na film stojí zato jít. Victor Hugo, žít v naší době, by snad byl také spokojen :-) PS: Kouzelní jsou manželé Thénardiérovi. Mají sice asi vzbuzovat odpor, ale od první chvíle si tyhle dvě namaškařené figurky zamilujete.

Už, už jsem si říkala, že to Russell neuzpívá, ale nakonec to zvládl se silou gladiátora.Pochyby jsem naopak neměla o Hughovi, který jako multifunkční chlapec zvládne všechno a taky že ano, ale vypadal strašně. Rozhodně by v něm nikdo nehledal nejvíce sexy muže posledních let. Ostatní herci zpívají seč jim síly stačí, klepou se zimou, padají do bláta, pláčí, jsou špinaví, umírají, Eddiemu se při zpívání klepe spodní ret. Tom Hopper však dle mě tlačil na emoce tolik, že když jsem viděla třetí scénu, kde další postava zpívala v detailním záběru jako o život a u toho plakala, ba přímo řvala, začalo mi to vadit. A proto jenom za devět, protože už to bylo moc a nezdálo se mi to přirozené. Kdo mě mile překvapil, tak Sacha, kterého nemůžu vystát, s Helenou B-C jim to pasovalo. Jinak nejlepší byla píseň malé samotářky a ta, kde zpívají všichni zúčastnění, gradace v ní byla vynikající. Viděno podruhé a hodnocení zvýšeno na desítku, už jsem si na ty slzy zvykla.