Šípková Růženka

Druhý společný balet Petra Iljiče Čajkovského a choreografa Maria Petipy měl premiéru v Sankt Pětěrburgu v roce 1890 a na jevišti tehdy stálo na 150 tanečníků a tanečnic. A neměl úspěch. Příběh, postavený na francouzské pohádce Charlese Perraulta byl vnímán jako cizí a časově neukotvený, hudba jako příliš symfonická nebo melancholická, scéna jako bombastická. Ale to se některým mistrovským dílům stává, že je pochopí až další generace. Inscenace Královského londýnského baletu se opírá o původní choreografii Petipovu a zachovává původní ráz velkého dvorského baletu včetně precizně provedených iluzivních dekorací. Je také mistrovsky zatančena. Jako Princezna Aurora se představí rumunská tanečnice Alina Cojocaru a jako Princ Florimund italský tanečník Federico Bonelli, hvězdy Královského baletu.