Mazel

Dánský příběh o nezadaném kulturistovi Dennisovi žijícího dlouhá léta s matkou a toužícího po lásce velmi chytá za srdce. Citový příběh artovým stylem poukazuje na lidskost a duši i takových lidí, jako jsou právě kulturisté. Toto sportovní odvětví je však v příběhu druhořadé. Hlavní složkou je touha se konečně s někým seznámit a udělat proto vše. Jenomže v životě to není zase až tak jednoduché jak by se zdálo a tak dojde i na nepopulární soukolí života jako je lež vlastní matce, která má nad synem stále moc jako nad dítětem. Smíří se z faktem že syn náhle odejde a zůstane sama? Natočeno je to pomalým tempem, avšak s živoucí atmosférou budující právě onu lidskost a běh života. Herecký výkon Kima Kolda je nadmíru přesvědčiví a chytá za duši. Poukazuje hlavně na fakt, že i kulturisté mají svoji slabou životní linku a že i oni jsou citově založení. Tedy žádní tvrďáci a agresoři jak se všeobecně traduje. Příběh otevírá oči a hlavně mysl. Když si Dennis vztah skutečně najde, nejeden divák mu to přeje a rozmrzele se dívá na jeho matku, která o tom nechce ani slyšet. Životní příběh k zamyšlení, který byl už jednou zpracován coby krátká filmová povídka v roce 2007 zaměřená hlavně na vztah mezi synem a matkou, kde si svoji roli už vyzkoušel právě Kim Kold, stejně jako Elsebeth Steentoft jeho matku.

Takový film doposud chyběl.Jako je první povrchní pohled na atraktivní blondýlku s myšlenkou,že je tupá a neumí zaparkovat,tak při pohledu na profi kulturistu je prvotní lichá myšlenka podobná.Např.že je narcis, má sklon k agresivitě,nebo vyznává bezvýhradně akční filmy (moje dlouholeté zkušenosti).Vždyť tělo je jen schránka do duše. Ve filmu Denis zoufale shání spřízněnou duši,protože biologické hodiny nesnesitelně tikají a dlouhodobá společná domácnost s panovačnou a psychicky manipulativní matkou je k nevydržení.V těle Herkula a srdcem obrovského dobráka vyráží vstříc za štěstím až do Thajska. Snímek 10 timer til Paradis (český pitomý název mi nejde z huby),je velice klidný,ale pěkný.Tomuto dramatu by ale rozhodně slušely dvě věci ,aby se film dlouhodobě vryl do paměti diváků.Chyběla nějaká humorná vsuvka(v Thajsku bylo příležitostí víc,než dost) a zejména nějaký opravdu silný dramatický okamžik v mezilidských vztazích.Snímek by se posunul o dvě třídy výš.

Velice opravdový a chytlavý film o mezilidských vztazích, který klade důraz na lidskou schránku, která je v tomto případě ztvárněna postavou kulturisty. Bodybuilding zde hraje vedlejší roli, což je dle mého škoda - podobných filmů je šíleně málo a poněvadž mám k tomuto koníčku velmi blízko, automaticky to u mě znamená palec nahoru. Film je po většinu doby pochmurný až smutný, chybí zde kapka humoru. Ale to nic nebere na silném a příjemném zažitku, který na mě "Teddy Bear" udělal. Přeci jen to je pro změnu takový "jiný" film, který se nebojí vážného tématu.