Stuart: Život pozpátku

Další kousek z cyklu "Žhavé léto s Tomem Hardym" mě po posledním citelném ochlazení přivítal zpět do příjemnějšího klimatu, se subtropickými výkyvy hereckého projevu. Chci říct, že zpracování mi nepřišlo adekvátní Hardyho výkonu, který doslova žadonil o lepší podmínky, než jakých se mu dostalo ve formě odosobněného, zmatečného přeskakování do zlomových etap Stuarta Shortera, který by si je zasloužil stejnou měrou, neboť jeho argumenty pro pád na dno společnosti byly sakra pádné. Krom otázek, proč se někomu mohou přihodit tak strašné věci, mi tak zbyly dvě lítosti - nad zmařeným životem i nad plně nevyužitou příležitostí.

Tohle byl výbornej snímek.Tom Hardy tady ukázal že je pan herec,jeho narušenej Stuart neměl chybu.Při některých jeho výbuchách mi až mrazilo.Benedict mu dobře sekundoval a rád se no to podívám znova.

Existují filmy dobré, špatné, filmy které jsou tak špatné až jsou dobré a dokonce existují filmy tak dobré, až jsou špatné. To je tenhle případ. Totiž pokud nebyl Tom Hardy většinu filmu fakt na drogách, je jeho herecký výkon až neuvěřitelně přesvědčivý, jenže...Kdo chce ve filmu přes hodinu sledovat zdrogovaného zoufalce? Mně lezl na nervy už po pár minutách a vážně bych asi byl šťastnější kdyby byl zahraný hůř. Také to, jakým způsobem děj ubíhá, je takové podivuhodné a fakt to není jen přeskakováním mezi minulostí a přítomností, působí to tak nějak zmateně asi jako hlavní postava samotná.