Oui, šéfe!

Filmové dílko pro zábavu a zčásti i poučení. V oboru filmových komedií z francouzské produkce jistě snese přísnější měřítko. Zřejmě se tenhle ,,guláš" nemusí líbit každému, ale díky pořádně propečené komedii jsem prožil v deštivém odpoledni pocit, že jde o kvalitní komedii, když mne na takřka osmdesát minut vytrhla ze zpráv o povodňových a politických katastrofách.

Nejzajímavější na této komedii je to, že je o žrádle. Na talíři toho vždy bylo nandáno velice málo, ale také vždy to vypadalo pěkně. Francie má také pověst země, kde je gurmánství dosti rozšířené. Svižný film, rychlé dialogy. Možná by bylo lepší jej vidět nadabovanýho, aby se český divák lépe soustředil na to co se vaří, než na titulky. Jean Reno je v zajímavé roli šéfkuchaře. Žádný akční hrdina, ale respektovaná osobnost, které se nikdo neodváží oponovat. Tedy až na jednoho člověka. Pokud jde o komediální žánr, tak přeci jenom Francouzi produkují lepší filmy.

Neslané, nemastné. Tak by se dalo charakterizovat dietní jídlo v závodce. Na rozdíl od porcí servírovaných v leckteré putyce, pořádně solených a pepřených aby se přebila „vůně“ poněkud přespříliš zamřelého masa. Ale už dost, nejsme tady kvůli traktátu o úrovni veřejného stravování, nýbrž proto, abychom se podělili o mé dojmy z filmečku. Tak mé dojmy jsou, že filmeček byl natočen, aby nám ukázal něco ze života šéfkuchařů a jejich pomocníčků. To se docela povedlo, mnohdy nám až sliny cintají, ba docela se podíváme i do nóbl restaurací, kam bych se normálně bál i jen nakouknout, hrozíce se roty vypulírovaných číšníků a pětimístných cifer na účtence. Jenže aby taky o něco šlo, aby se divák po pár minutách nezačal nudit, podstrčil scenárista k lákavě prostřenému stolu ještě i příběh. Příběh bohužel naivní a plný klišé. No, kdybychom brali scénář jako slohové cvičení školáka, bylo by to skoro na výbornou. Ve filmu už ovšem banální, tisíckrát ohraná zápletka zaujme málokoho. Snad ještě tak toho školáka. A co že to celé má společného s Pánem Prstenů, kterého nadpis navozuje? Inu, i tady jde, kromě čmuchtění, o jeden prsten...

Osobně bych se nebál označit tuto komedii jako důstojného následovníka klasické francouzské komedie.