Nespoutaný Django

Zpočátku se mi to jevilo jako dobrý film, pak však začne děj stagnovat, dialogy se prodlužují a nakonec přichází naprostá apatie. Film se stal pro mne zcela nudným. Občas jej sice oživí nějaká scéna, popřípadě kamera, nebo hláška zubařova, ale víc nic. Klidně mohla být kratší stopáž, jednotlivé úseky snímku na sebe stejně nenavazovaly. Přestřelka ve skorozávěru je super, ale proč do ní vrazili tak praštěnou hudbu? No a k postavám. Hlavní hrdina je pro mne nepřijatelný a postavu negerského“majordoma“ Stevena jsem naprosto nepochopil. Celkový dojem z filmu mi dokonale zkazila hudba, hlavně v té již zmiňované přestřelce. I když tam byla jen chvíli. Když jsem viděl film poprvé, chtěl jsem dát odpad, ale napodruhé…201310230000/0000

Tarantino na stará kolena měkne, přítomno bylo překvapivě málo krve. O to víc bylo skrytých (i neskrytých) úchylů, kterým překvapivě vévodil Leonardo. V každém případě opět nestandardní dílo kinematografie, které kombinuje prvky westernu, výbušnost dynamitu, krvavost titulků a výborných písní. Čekala jsem, kdy na koni přijede Clint Eastwood, ale nepřijel, potěšil Don Johnson, cameo Quentina a umírněný Christoph Waltz, který nebyl za největšího h....a, třeba se přehraje do kladných rolí:-) I když, kdo by tomu u něj věřil.

Varuji čtenáře, že následující text může něco prozradit z děje filmu. A obsahuje i sprostá slova, která mi snad budou odpuštěna. On to vlastně není klasický western, i když tento film má všechny prvky, které klasický western má mít. Získal jsem pocit, Quentin Tarrantino má silnou potřebu tvrdě napravovat křivdy a hrůzy minulosti. Ať už to byl film Hanebný pancharti, kde se mstil nacistům a zvláště Hitlerovi, tak nyní Nespoutaným Djangem si vyrovnává účty s jižanskými otrokáři. Film Nespoutaný DJango patří mezi to nejlepší, co jsem v poslední době z americké produkce viděl. V prvé řadě je to výtečný scénář. Dialogy jsou plné humoru a současně i napětí. Vznikají inteligentní situace dosti blízké reálnému životu. Kouzelná je scéna s průkopníky Kukluxklanu. Nebo tedy z jejich předchůdci. Pytle s otvory na hlavách bílým mužům smrděli a skrze otvory v nich vyřezané piču viděli. Rozčílení jednoho z nich, že by si ostatní těch pytlů měli vážit, protože to šila jeho manželka. A jestli se jim to nebude líbit, tak se na ně příště vysere. Tahounem filmu je Christoph Waltz. Tomu byla role doktora zubaře Schultze šita přímo na míru. Je nominován na Oscara a tento jeho výkon rozhodně na ocenění je. Už jeho nástup do děje více než dvouhodinového příběhu je famózní. Nebo scéna, kdy si v jednom městečku chce popovídat s místním šerifem či policejním seržantem. To pozorně sledující divák jeho argumentační řeč jen hlrá a obdivuje. Film je plný brutality a potoků krve, ale ty tam nejsou bezúčelně. Nespoutaný Django se může pyšnit takovými atributy, jako jsou romantika, drama, napětí, překvapivé situace a akce. Nevyskytují se nudné pasáže. Myslím si také, že je dobré snímek vidět na velkém plátně, než na malém televizoru či monitoru.

Quentin Tarantino. Western. Spaghetti western. Christoph Waltz který se tak moc osvědčil v "Hanebných panchartech" že ho prostě musel režisér obsadit znovu. Leonardo DiCaprio, který se naopak šéfíkovi zalíbil nově, že už je v jeho nejnovješím počinu "Tenkrát v Hollywoodu". Jamie Foxx kterého jsem popravdě až doposud neznal. Doba před slavnou občanskou americkou válkou Sever vs Jih. Černoši, obchodníci s černochy. Drsní chlapy, krásné ženy (oprava, krásná žena). Co víc si přát? Christoph Waltz, bývalý zubař, současný lovec hlav, si obstará otroka Jamie Foxxe a společně hledají jeho manželku, pravděpodobně v držení Leonarda DiCapria. Zápletka hned na první pohled zajímavá. K tomu vynikající soundtrack, který od té doby slyším kam jen vlezu. Co tedy vytknout? Od Tarantina jsem viděl již téměř všechny filmy, takže když člověk kouká na něco dalšího, už je tak trošku znuděný. Ví co očekávat, jaké to bude, kdy vše tak nějak začne vrcholit a podobně. Navíc se mi i zdá, že jsem k hodnocení jeho snímků nějak tvrdší než k ostatním...