Lore

Od cesty opuštěných dětí v Německu roku 1945,kdy končí válka jsem čekal přeci jen více.Film má pomalé tempo,válečným výjevům se vyhýbá,bral bych tam více napětí a přeci jen víc ukázaného z tohoto depresivního období.O tom film ale není.Zajímavá je hudba,kamera a herci.

Artový snímek, který šokuje svojí přirozeností a realitou poválečných dob nezvykle ze strany dětí nacistických rodičů. Tolik drsných scén pohromadě se jen tak nevidí. Těžké vyrovnání se s osudem a zjištěním pravdy o minulosti. Vše je podporováno nádhernou kamerou a krásnými scenériemi. Dojemné scény svým dojetím překonávají sami sebe. Herecké výkony dětských představitelů jsou až profesionální a neskutečně uvěřitelné. Výsledný dojem kazí přehnaně pomalé tempo. Místy to vypadá, jakoby tvůrci nevěděli jak dál. Konec také nijak nenadchne. Přesto tento snímek stojí za povšimnutí. Na takové téma už vzniklo mnoho snímků, ale tento mezi nimi dokonale vyčnívá.

Jak přes noc dospět? Zeptejte se Lore, válkou hýčkané nacistické dcerky, která se s tlupou hladových sourozenců musí vydat na dlouhou cestu poválečnou hysterií, aby přežila. V hypnotizující atmosféře nedůvěry, strachu, zkázy a ponížení z porážky je tak nucena nejednou spolknout árijskou hrdost, otevřít oči a poznat zahanbující pravdu, aby na konci putování zjistila, že očištění nepřichází s bezpečím domova, ale s popřením rodinných i národních ideálů, symbolicky dovršeným devastací porcelánové sbírky. Strastiplnou pouť se zdáním noční můry vede nervní kamera, libující si v detailních lidských torzech a trosky poválečné kocoviny střídá se záběry přírody, která si žije dál po svém, řízena jen zákonitostmi a dovršuje tak rozpor mezi řádem a nesmyslností lidského konání, ale současně symbolizuje i novou naději. Zajímavě pojatý konec války na odvrácené straně, který nemá v úmyslu vyvolat lítost, což je sympatické, myslím si však, že ho právě tato snaha ochudila o určité grády, které jsem čekala a nedostala.

Tématicky a podle upoutávek jsem se na Lore těšil,protože film o německých dětech nacistů hned po skončení války je docela zajímavé téma.Na můj vkus se snímek až moc táhnul.Místo spousty záběrů na dobové předměty,přírodu,oblečení a další kamerové hračičkování,bych uvítal více dějových zvratů,nebo dialogů o spojencích,hitlerovském Německu,nebo nějaké jiné zajímavé dialogy,atd.Kameraman odvedl velmi dobrou práci,ale neustálé mlčící pohledy,kádinky s rybkami a další věci není prostě pro mě to pravé ořechové.Hlavní představitelé svojí málomluvností se mi prostě pod kůži nedostali.Snímek ale nezatracuji,protože problém je možná na mé straně a film za to možná nemůže.Určitě se nějaké skupině diváků zavděčí.