Druhá šance

Já osobně jsem se na Hope Spring velmi těšila a že to není nějaký trhák to mi došlo hned, ale bylo mi to jedno. Jakmile se na plátně objeví Meryl Streep či Tommy Lee Jones (oba jsou moji oblíbenci) nemusíte mít strach, že byste zaplakali, protože oba podávají skvělé výkony, ale co, to je jim vlastní, takže to nemůže být žádné překvapení. Dvojci výše zmiňovaných jsem si pospolu nemohla příliš představit, ale šlo jim to dokonale. Tommy Lee Jones v roli nevrlého manžela, který žije ve stereotypu a problém s tím nemá, byl prostě skvělý a ta role mu vyloženě sedla. Film, který je vtipný zároveň smutný a prostě takový je život a takovéhle filmy já mám ze všeho nejraději. Jinak kdo tam ještě skvěle zapadl byl Steve Carell, který je většinou komik, zde díky bohu nebyl a perfektně se tam hodil, takže celkově to byla skvělá podívaná, ke které se jednou za čas určitě vrátím.

To je totiž o nás! :-) Chlap po padesátce buď chytá druhou mízu a leze pod sukně zajíčkům (vykastrovat!) nebo zleniví a nic se mu nechce (zaplatit instruovaného zajíčka)... Žena po padesátce může tiše trpět a nebo vzít život do vlastních rukou.

Druhá šance obsahuje moc životních zkušeností na to, aby se dala považovat za komedii. Morous Arnold sice leccos zachraňuje svými trefnými poznámkami, ale je na to sám. Jeho manželka Kay je totiž hodně smutná figura a největším zklamáním je pro mne Dr. Feld, který ani s obličejem solidního komika Stevea Carella nedokázal situaci odlehčit čímkoli vtipným. Pokud tedy někoho baví sledovat dlouhé rozhovory dua skoro důchodců s terapeutem, tak směle do toho, ale mne to docela nudilo.

DRUHÁ ŠANCE Meryl Streep a Tommy Lee Jones v lidsky dojímavém příběhu o stárnoucí manželské dvojici, která už po letech nežije spolu, nýbrž pouze vedle sebe. Člověk stále na něco čeká: až budou děti větší, až začnou chodit do školy, až děti dorostou a osamostatní se… a pak to přijde a najednou už není na co se těšit, už není pro co žít. Tak nějak to říká hlavní postava. Ano, tak nějak to v životě je… a pokud je na své pocity potom člověk sám, asi to není to pravé ořechové. Tento příběh má být komedie, jenže těch vážně směšných situací je v něm po málu. Snad jen při domácích úkolech ústřední dvojice. Je pravda, že podobnou terapii by asi byl ochoten podstoupit málokdo z nás, případně by po první návštěvě utekl a už se nikdy nevrátil… Ale kdo skutečně chce a má zájem něco ve svém životě změnit, má možná jednu z posledních šancí. A když se chce, všechno jde… Meryl Streep i Tommy Lee Jones jsou oba skvělí herci a hlavně oni mají zásluhu na tom, že film je tak lidsky teplý a hřejivý. Romantický happyend v jejich podání není ani křečovitý ani trapný. Je tak smířlivě přirozený… Kdo čekal komedii, ve které se bude smát od začátku do konce, bude určitě zklamán. Dostane se mu spíše silného citového komorního dramatického příběhu, který se dotkne komedie jenom letmo. Nabídne pohled na poslední pokus o záchranu umírajícího vztahu, který funguje už jenom jako řada stereotypních rituálů, ve kterém je každý z partnerů tak zoufale sám. Nevím, mně tento příběh hodně oslovil a hodně na mně zapůsobil. Každý jednou zestárne a co potom, až konečně děti odrostou a vylétnou z hnízda… najednou se ohlédnu zpět …a mám i já tu jistotu, že se budu mít na co těšit každý nový den, že budu mít proč vstát každé ráno z postele? Jen se maličko otočím zpět… vždyť stáří tu bude co by dup…