Méďa Béďa

Moc dobře si pamatuji frontu na vstupenky v Bílovci. Ano, i já jsem byl, ačkoli již ve věku, kdy jsem přece na pohádky už dávno nechodil. Takže maskován jsem se do kina dostal a musím říci, že mne to bavilo. Nyní, po letech, jsem na filmík narazil znovu a pobavil stejně. Obří zásluhu mí bezesporu náš dabing. Jirka Bruder je prostě úchvatný. Zda si to pustím zase? Asi už ne. Je to skvělé, ale přece jen asi určeno někomu jinému než mé maličkosti.

Ukázkový příklad jak kvalitní český dabing jsme byli schopni dělat. Neztratilo se nic z vtipu, spíš právě naopak. Osobně mám nejradši začátek, když malý Bubo budí Béďu a pak scénu s Cindy a panem Smithem - Cindy: "Koláč. Koláč, koláč, koláč." Smith: Ne, Cindy, tomu já nevěřím." A lup, už měl koláč v obličeji.

Kdepak, Béďa a Bubu se v naší kinematografii neztratili. Přišel k mám v uvolněné době konce 60. let - a dostalo se mu péče nejlepšího dabingu té doby. Stejní aktéři dabovali i krátké filmy, uvádění u nás jako večerníčky. Ty byly v dnešní době zoufale předabovány, ale potěšujícím zůstává fakt, že na celovečerní film si nikdo netroufnul šáhnout a DVD s filmem vyšlo s původním, pochopitelně remasterovaným dabingem. A že to jde dokazuje, jak tento film, tak i Sněhurka a sedm trpaslíků. (Takže si nenechte nakukat, že původní dabing nelze použít. Lze. Ale to by z toho dabingová studia neměla kšeft!) A ještě jedna poznámka. A tou je dokonalá práce s českými0 verzemi písniček! Tehdy nebyl onen travný "copyright control" ze strany zahraničních společností - takže se podařilo písničky prostě počeštit. Jsou o to milejší a vtipnější, protože naše.