Jan Kotěra - raná tvorba

Mezi prvními, kteří na přelomu 19. a 20. století přišli s novou vizí tvorby odpovídající požadavkům doby, byl muž, jehož jméno se mělo stát pro mnohé v následujících letech heslem moderní architektury - Jan Kotěra. Přišel do Prahy v r. 1888 z tehdejšího centra modernismu - z vídeňské školy prof. Otto Wagnera, a ve svých osmadvaceti letech se stal profesorem na pražské Uměleckoprůmyslové škole. V témže roce pracuje na své první velké práci - Peterkově domě na Václavském náměstí. S rozmyslem poskládaný architektonický materiál oslňoval pečlivě rozvrženou plochou s volnou plastikou, stejně jednoduše působilo i vnitřní vybavení. Kotěra se věnoval i umělecko-průmyslové tvorbě, úspěch jeho praktických věcí mu přinesl neobvyklou zakázku - návrh tramvaje pro Pražské elektrické dráhy. Současně projektoval rodinná sídla - náčrtky novodobého bydlení - rodinné domky v Táboře, Bechyni, Praze-Bubenči, Černošicích... Inspiroval se na svých studijních cestách po Anglii a Itálii. K vrcholům jeho tvorby v tomto období patří i Trmalova vila ve Strašnicích, která je jakousi parafrází "české chalupy", která se nebrání syntéze s prvky severských a jižních domků. První Kotěrovo období, charakteristické přechodem od florální secese k modernismu, vrcholí r. 1905 stavbou Národního domu v Prostějově. Důraz je zde kladen na uvolněný a diferencovaný půdorys stavby, optické efekty a pečlivě vybírané odstíny materiálu. To vše se stává základem jeho pozdějších děl.