Karolinum

Starobylá budova pražského Karolina je dnes vnímána nejenom jako architektonická památka,ale v širším kontextu je i symbolem poznání a vzdělanosti. Základ značné plochy budov pozdějšího Karolina byl dán dvorcem, založeným po roce 1230 ve čtvrti při kostele sv. Havla. Byla to výstavba na tehdejší dobu obdivuhodná jak rozsahem, tak řemeslným provedením. Suterén dnešního Karolina skrývá dosud někdejší zbytky románské výstavby a původní studnu. V pol. 14. stol. byl majitelem dvorce kupec a královský mincmistr Jan Rotlev, který dvorec a několik vedlejších domů spojil v gotický palác. Dochované kamenické práce v západní části paláce a kaple umístěná v arkýři svědčí o velkoleposti sídla. Po smrti Rotleva se palác dostal do majetku krále Václava, který je v r. 1383 daroval Karlově koleji. Během 16. a 17. stol. budovy postupně chátraly a k celkové obnově došlo až v 18. století. Přestavbu v duchu vrcholného baroka provedl stavitel F. M. Kaňka. Rozsáhlá generální oprava Karolina byla započata až v roce 1945 arch. Jaroslavem Fragnerem. Při respektu ke středověkému geniu loci promlouvajícímu fragmentem ostění či portálu dbal Fragner uměleckých zákonů moderní architektury a vysoké kvality umělecko řemeslných prvků. Fragnerův cit pro velkolepou architektonickou formu a detail vtiskly jeho stavbám rozměr nadčasové kvality a podařilo se mu propojit starou i novou zástavbu v jednotný monumentální celek nadčasového charakteru.