Brněnské výstaviště 1928

V květnu 1928 byla v Brně slavnostně otevřena Výstava soudobé kultury, která byla koncipována k 10. výročí československé samostatnosti. Ve veřejné soutěži na podobu budoucího výstaviště zvítězil projekt architekta Josefa Kalouse. V malebném údolí Svratky pak na ploše 36 ha vyrostlo na 70 budov, pavilonů a kiosků. Jednotící architektonickou myšlenkou bylo touha vymanit se z historisující zdobnosti a v co nejširší míře uplatnit nové postupy a materály - železobeton, ocelové skelety, sklo. To vše vnášelo do stavitelství nové a netušené možnosti, jak ztvárňovat prostor. Hlavní výstavní třídu lemovaly pavilony např. Akademie výtvarných umění od Josefa Gočára nebo pražské UMPRUM od Pavla Janáka. Přitažlivým a oblíbeným místem zde bylo kino, navržená Emilem Králíkem. Jeho součástí byla i elegantní kavárna s cukrárnou. K osobitě ztvárněným pavilonům, které už známe jen z fotografií, patřil Fuchsův pavilon brněnských plynáren nebo pavilon Svazu národních jednot. Jaroslav Rössler byl tvůrcem pavilonu československých stavitelů. Jiří Kroha pavilonu "Člověk a jeho rod". V ose výstavní třídy byl situován obchodně-živnostenský pavilon, navržený Bohumírem Čermákem. Druhou výstavní třídu zdobil pavilon města Brno od Bohumila Fuchse a sousední pavilon "Země Moravy" Vladislava Chrousta a oba tvořily harmonický celek. Pavilon města Prahy od Emila Roškota se však už nedochoval. Nevšední dominantou se stal, a je jím dodnes, obchodně-průmyslový pavilon architekta Josefa Kalouse. Architektura, technicky avantgardní a estetická, je dílem své doby. Stala se projevem nové harmonie konstruktivní a výtvarné. Právě na brněnském výstavišti dosáhl funkcionalismus svého rozhodujícího vítězství.