Průmyslová architektura 19. století - hutní a důlní stavby

Až do konce 18. století nebyla rozlišována díla architektonická a inženýrská. Mezi průmyslovými stavbami se pak až na samé periferii zájmu octnuly důlní a hutní objekty. I na stavbách tohoto druhu lze však dokumentovat, že mají svou svébytnou a estetickou hodnotu. Jednou z lokalit, kde najdeme nejzachovalejší důlní stavby, je příbramská čtvrť Březové Hory. Nový rozmach těžby v 19. století se projevil i na stavbě tehdejších budov. Příkladem může být šachetní budova Ševčinského dolu z roku 1879, která je postavena ve stylu Malakov. Stavba stála přímo nad ústím šachty a procházela jí těžní věž. Průmyslovou strohost se tvůrci snažili prolomit použitím tehdejších historizujících slohů. Jednodušší podobu fasád zase najdeme na stavbě šachetní budově dolu Vojtěch z roku 1870. Na Kladně se zase těžilo uhlí, potřebné pro zpracování železa. Pražské železářské společnosti patřil důl Majer. Budova z roku 1874 je řešena opět z režného zdiva, ale cihly jsou z jiného materiálu. Ani tady nechybějí dekorativní prvky napodobující historické styly. Naprostá většina takových to staveb časem ztratila svou původní funkci a nové využití je s ohledem na malou historickou hodnotu obtížné nalézt. Ještě nedávno se neuvažovalo o nějaké památkové ochraně a proto mnohé z nich patrně nenávratně zmizí. Součástí kladenského dolu Rona byla hornická kaple, kde se kdysi horníci před sfáráním modlili. Tento objekt je příkladem neorganických stavebních zásahů, kdy vyplněním okenních otvorů skleněnými tvarovkami se značně narušil jeho původní charakter. Další kladenský důl František Josef z roku 1867 patřil panovnickému domu Habsburků a proto se nejvíc lišil od ostatních důlních staveb v této oblasti. Odlehčená stavba s vysokými okenními otvory spíše připomíná společenský sál než průmyslový objekt. Vojtěch Lanna a bratři Kleinové založili v Kladně Vojtěšskou huť.Stavbu vysokých pecí svěřili pražskému architektovi Ignáci Ullmannovi. Dnes již neexistují, dochovaly se jen na fotografiích. Jedinou památkovou rezervací technických staveb na našem území je Stará huť u Adamova. I tady se zachovalo jen torzo - vysoká pec a ve vedlejším kamenném domě je instalovaná muzejní expozice. Nedaleko odtud stojí huť Klamovka a opět je inspirován historizujícími formami. Kombinace cihel a kamene je doplněna litinovými prvky. Komín je postaven v podobě věže s cimbuřím. Technické památky teprve nedávno začaly vzbuzovat pozornost, kterou si bezesporu také zaslouží.