Kostel sv. Máří Magdaleny

Ke konci 17. století přišel do Čech bavorský stavitel Kryštof Dientzenhofer. Na přelomu století pak dostal za úkol vystavět kostel svatého Mikuláše v Praze na Malé Straně. Na této stavbě se vyučil jeho syn Kilián Ignác, který mu pak pomáhal i při přestavbě břevnovského kláštera. V roce 1722 velmistr řádu Křížovníků s červenou hvězdou mu nabídl stavbu kostela v Karlových Varech, kde současný gotický kostel už přestal vyhovovat. Kilián Ignác vyhotovil plány, ale se stavbou se započalo až v roce 1733. Na místě starého kostela vyrostla barokní stavba přizpůsobená stávajícímu terénu. Kvůli termálním pramenům je podlaha kostela mírně skloněna a kolem základů je vybudován odvětrávací systém. V architektuře kostela svaté Máří Magdaleny jsou patrné všechny koncepční zásady, které utvářejí neopakovatelný ráz Dientzenhoferova rukopisu - přísný racionalismus důsledně odlišuje mezi nosnými články konstrukce - pilíři a výplňovým zdivem, které zůstává holé. Zato hlavice sloupů, okenní špalety a římsy jsou zdobné a jemně profilované. Nad vchodem s monumentálním schodištěm je umístěno proporčně neobyčejně velké okno. Interiér je řešen za pomoci složitého průniku geometrických křivek. Na půdorysu stavby řešil Dientzenhofer složitý záměr - sjednotit centrální dojem a zachovat její podélnost, čehož dosahuje vysoce posazenou kupolí oválného tvaru. Kontrapunktický protipohyb konvexních a konkávních křivek vyvolává optickou iluzi pohybu. Rafinované osvětlení prostoru není statické a mění se s denní dobou díky četným oknům různého tvaru. Čtveřice soch je dílem sochaře Jakuba Eberleho. Dne 1. 10. 1736 byl kostel slavnostně vysvěcen. Význam stavby, který přesáhl hranice Čech, spočívá v závěrečné syntéze prvků radikálního baroka a rakouských, italských a francouzských vlivů. Smrtí Kiliána Ignáce Dientzenhofera skončila v Čechách velká epocha monumentálního stavebnictví, zejména v oblasti sakrálních staveb.