Dóm sv. Václava v Olomouci

Původní kostel svatého Václava byl založen před rokem 1107 knížetem Svatoplukem. Jeho syn Václav pak před svou smrtí daroval nedokončenou budovu olomouckému biskupovi Jindřichu Zdíkovi. Zdík byl všestranně pozoruhodnou osobností. Byl kronikář a vzdělanec, při návštěvě Jeruzaléma vstoupil do řádu augustiniánů a stal se členem kapituly Božího hrobu. V Praze spolu s králem založil strahovský klášter premonstrátů. V Olomouci zřídil kapitulu organizovanou na principu společného života kanovníků. To znamenalo vybudovat řadu nových prostor, přičemž vlastní biskupské sídlo mělo být reprezentačním palácem církevního feudála. Nechal tedy vybudovat stavbu, kterou patrně viděl v Německu. Úroveň výzdoby se vymyká srovnání se vším, co z té doby na území Čech a Moravy známe. Celý komplex byl součástí přemyslovského hradu. Románský biskupský palác byl ve 14. století zbořen a do prostoru byl vestavěn nový gotický ambit. Zde vznikl cyklus nástěnných maleb ze života Krista, u nichž lze vystopovat vliv Albrechta Dűrera. Gotická okna do rajské zahrady už dneska nejsou původní, jsou výsledkem regotizace v 19. století. V severní části ambitu, ponechané ze zbořeného paláce, je přistavěna pozdně gotická kaple, která původně sloužila jako knihovna. V 19. století se arcibiskup Bedřich Fűrstenberg rozhodl výtvarně sjednotit dóm celkovou přestavbou v novogotickém duchu. Vitráže oken vytvořené v 80. letech 19. století jsou z Mnichova. Monumentalita prostoru je snad srovnatelná jen s katedrálou svatého Víta v Praze. Podobu gotického halového trojlodí získal dóm na konci 13. století. Stavebníkem byl jeden z nejvýznamnějších mužů na dvoře Přemysla Otakara II. - Bruno ze Schauenburku. V následujících stoletích byly k dómu přistavěny postranní kaple, např. loretánská. Na začátku 17. století biskup František Dittrichstein nechal místo gotického choru vybudovat barokní presbytář. Hlavní oltář z carrarského mramoru pochází z Říma, z kostela Santa Maria Maggiore. Další barokní kaple je zasvěcena svatému Stanislavovi. K severní straně presbytáře nechal arcibiskup Fűrstenberg přistavět kapli, kde hlavní oltář tvoří pozdně gotický reliéf s Pannou Marií.