Tišnovský klášter

Klášter cisterciaček v Předklášteří u Tišnova založila vdova po Přemyslu Otakaru I. Konstancie Uherská se svým synem Přemyslem. Cisterciácké hnutí k nám tehdy pronikalo z Podunají, slohovou vazbou byl klášterní kostel spjat s kostelem svatého Michala ve Vídni. Ve Vídni také královna Konstancie založila společenství zbožných žen nazvané Porta Coeli. Za husitských válek byl klášter poškozen, ale v 17. a 18. století naopak rozšířen o další budovy a upraven v barokním stylu. V roce 1784 císař Josef II. klášter zrušil. V původním gotickém slohu se kromě klášterního kostela zachovala křížová chodba a kapitulní síň. Nejcennější památkou je vstupní portál do kostela, který byl koncipován jako Brána nebe (Porta coeli). Zde jsou také na tympanonu pod trůnícím Kristem zobrazeni zakladatelé kláštera. Strohý interiér kostela byl v barokní době doplněn další výzdobou. Oltář se sochami Ondřeje Schweigela je již v rokokovém stylu. Obraz Nanebevzetí Panny Marie je od Františka Maulbertche. Boční kaple dostaly také barokní úpravu. Křížová chodba má restaurované hlavice sloupů Josefem Břeňkem v roce 1862. V 19. století musela být kvůli porušené statice zbořena kaple sv. Kateřiny. Mimořádný zjev kláštera v Tišnově je srovnatelný se středoevropskými unikáty raně gotického stavitelství a sochařství v zemích horního Podunají a ve Francii.