Americký film režiséra Boba Rafelsona Měsíční hory je adaptací románu Williama Harrisona. Líčí jednu z epizod geografického dobrodružství, kterým ještě v polovině minulého století bylo mapování afrického vnitrozemí. K nejzajímavějším osobnostem té doby patřil Richard Burton, slučující v sobě odvahu dobrodruha se znalostmi všestranně vzdělaného intelektuála. Tvůrci se soustředili na zachycení dlouholetého vztahu Burtona s aristokratem Johnem Spekem. Oba muži spolu podnikli dvě výpravy k pramenům Nilu, jež měly být podle domorodé legendy v Měsíčních horách. Viktoriánská společnost mohla stěží akceptovat Burtonovu výjimečnost a postavila oba muže proti sobě. Jejich spor o prameny Nilu trval léta a by1 ukončen až Spekovou smrtí, pravděpodobně sebevraždou. - Americký režisér Bob Rafelson vytvořil poněkud chladnou podívanou, v níž minulost spíše konzervuje než oživuje; poskytuje pečlivý obraz s kontrasty viktoriánské Anglie a exotické Afriky, který se díky divácky vděčnému tématu zařadí mezi podobné, poměrně kvalitně zpracované snímky.
Autor/Zdroj: /Filmový přehled
Režisér Bob Rafelson uskutečnil svůj sen: Film o obtížné cestě Sira Richarda Burtona a Johna Hanninga Spekea k pramenům Nilu. Za 20 miliónů dolarů natočil v originálnfch exteriérech v Keni obrazově nádhernou filmovou podívanou, v níž vypráví se zaujetím psychologa osud dvou mužů, kteří v dalekých zemích objevovali sami sebe.
Polovina 19. století. Svět je objeven a rozdělen. Skončila doba velkých výprav za neznámými kontinenty. Je však stále ještě mnoho nepoznaného, co je třeba popsat, zanést do map, přesně určit...
Sir Richard Burton byl jedním z velkých mužů této objevitelské doby. Byl historikem, kartografem, lingvistou, nesmírně vzdělaným člověkem. Nebyl dobyvatelem, ale především humanistou. Cesty po černém kontinentu pro něj znamenaly setkávání s dosud nepoznanými kulturami nových národů.
V roce 1854 se na jedné ze svých výprav setkal s Johnem Hanningem Spekem. Zprvu chladný obchodní vztah se změnil v přátelství dvou silných, značně odlišných osobností. Pro Spekea byla ovšem výprava za prameny Nilu prestižní záležitosti. Nejen, že tito dva muži měli různý názor na to, kde prameny hledat, ale také na to, jakým způsobem se vyrovnat s pobytem na území domorodých národů. Primitivní kmeny nepřijímaly bílé cestovatele vždy s otevřenou náručí. Cestu doprovázelo množství velmi dramatických okolností a Sir Burton se vrátil na pobřeží těžce nemocen. Po delší době se dověděl, že jeho „přítel" si veškeré zásluhy připsal
na své konto. Sir Burton se rozhodl pro vědecký i soudní spor - a v něm se nakonec projevila slabost jeho protihráče.
Bob Rafelson natočil film v překrásných exteriérech africké přírody, která se ovšem k Evropanům chová značně nemilosrdně. Z plátna dýchá nesnesitelné horko, v němž se cestovatelé potácejí v polovědomí, hnáni fanatickou myšlenkou. Domorodé okolí žije svým životem a každý střet dříve či později vyvolává drastické nedorozumění, konflikty a tragédie. Není to ale jen film o mapování bílých míst v Africe. Oba hrdinové jsou nuceni sáhnout na dno svých sil fyzických, ale především psychických. Právě v takových okamžicích se projevuje jejich morálka, životní cíle a hodnoty. Je to tedy příběh motivací, které ženou muže za obtížnými cíli.
gab Cinema 1991/2/38
Autor/Zdroj: gab/Cinema
