Vůně kávy

Byl by to "prostě příběh ze současnosti", nebýt toho hada. V podstatě by to celé šlo udělat i bez něj; jen to zbytečně zdramatizovali.

po dlouhé nemoci se olmer vrátil vůní kávy k hrané režii a k velké škodě v původním příběhu zůstal jen na půlce cesty. diskutabilní je obsazení jeho ženy do jedné z hlavních rolí, v níž působí spíše toporně i když vedle neméně toporného vaculíka se to ztratí a ostatní herecké výkony vůně kávy na tom jsou de facto obdobně. nejen režijní vedení, herečtí představitelé, ale také další složky jakoby se nedokázaly ve vůni kávy přenést k velké škodě přes magickou půlku a tak citelně chybí rytmus, spád i rasantnější dynamika. vůně kávy má jistě zajímavý námět se scénářem, i když nedotáhlý do konce, civilní vedení holomkovy kamery, jistý přesah s poselstvím i několik světlých momentů z filmařského prostředí, ale to je přeci jen poněkud málo k tomu, aby se jednalo a hodnotnější dílko. díky výše uvedeným faktům se film vůně kávy zařadí jen mezi díla ze zlaté střední cesty samotného středu dějin světové kinematografie.

Vůně kavy na mě působí jako takový civilní televizní film o nešvarech našeho českého podnikatelského klondajku a rozpadajících se vztazích a společnosti a jako podprůměr ho shodit už kvůli hereckému obsazení a ne úplně pitomému scénáři nemůžu, ale proboha s tím chřestýšem to byl opravdu úlet, kdo kdy viděl hada jako vetřelce nepočítám-li americké filmy typu Anakonda, kde jediným účelem je vyvolat v divákovi strach. Víc jak 60% dáti nemohu.

Velice jsme se těšila - vzhledem k obsazení, tvůrcům a i reklamě jsme čekala něco, co si skutečně vychutnám, co se přihodí jednak za uherksý rok..a to nejsem nijak náročný divák. Bohužel asi snaha všech zůstala někde v dálce. Něvětší zážitek jsem tam měla alespoň ze skvělého Luďka Munzara.