Město radosti

Tvůrce oceňovaných filmů Vražedná pole (1984) a Mise (1986) Roland Joffé pokračuje dále ve zpracovávání závažných témat adaptací knihy Dominiquea LaPierra z toku 1986 pod názvem Město radosti. Opět volí exotické prostředí, tentokrát chudinskou periférii Kalkaty. Sem přichází na útěku před sebou samým mladý Američan Max Lowe, který se vzdal svého lékařského povolání. Po setkání s obětavou běloškou Joan Bethelovou a tváří v tvář nekonečnému lidskému utrpení změní svůj názor analezne ztracenou rovnováhu a smysl života. Souběžně s jeho příběhem se odvíjí i osud venkovana Hasariho, který přišel s rodinou do Kalkaty hledat obživu a který se nakonec dokáže postavit proti vyděračskému "kmotrovi" celé čtvrtě. - Svým humanistickým poselstvím se snímek jistě vymyká současnému běžnému repertoáru a vyniká dramatickým, barvitým a působivým obrazem přelidněného slumu, nazývaného jeho ochránkyní Joan Městem radosti. Smysluplná idea náročného projektu je však až příliš přímočaře stavěna do popředí, zejména v "papírových" dialozích. Neprospívá jí ani obsazení idolu mnohých žen, Patricka Swayzeho (i když právě on bude asi hlavním diváckým magnetem), ani řemeslně odvedená hudba Ennia Morriconeho. Ve srovnání s obdobnými díly, např. s filmem Miry Nairové Salaam Bombay, je Město radosti pčece jen zbytečně poplatné požadavkům komerční kinematografie. Autor/Zdroj: /Filmový přehled