Películas para no dormir: La habitación del niño

Krásný starý dům postavený na solidních základech stejně, jako tato skvělá duchařina, budující na obyčejném lidském strachu z tušené představy, s adekvátní reakcí na odehrávající se úkazy - věc, která mně způsobí šok, samozřejmě v hrůze odhodím, při noční výpravě za podezřelým zvukem logicky rozsvítím světla, když narazím na nevysvětlitelnou událost, zachvátí mě panika - zkrátka, je tu kladen důraz na přirozené chování v nepřirozených podmínkách, s čímž má současný hororový žánr velké potíže - ne tak La habitación del niño. Ze správné atmosféry ho usvědčuje několik faktorů: moje tři úleky, z nichž jeden byl silně infarktový, nedůvěřivé naslouchání nočním zvukům po projekci, doprovázené zlověstným vrčením mého psa s pohledem upřeným do jednoho fleku (toho nejtemnějšího v místnosti, samozřejmě) a konec bezstarostným pohledům do webkamery ... a taky velká chuť podívat se na další kousek série Peliculas.

Nenápadný televizní snímek, který v první polovině buduje hutnou hororovou atmosféru. Druhá polovina zase poskytuje dávku napětí, bohužel jí trochu sráží mezery ve scénáři (lehká dávka nelogičností a v učitých částech naprosto nepřirozené vzájemné chování manželů). I délka filmu je rozumná a nenechává tak místo pro vyloženě nudnou omáčku. Nicméně pár minut navíc by tenhle počin možná snesl, některé scény působí až moc useknutě. Jako celek The Baby's Room bavil, děsil a nenudil... působí přesně tak, jak horor působit má, což oceňuji, protože to je to, co hororům (snažící se vyvolat strach pouze hektolitry krve a detailním pitváním čehokoliv) poslední doby mnohdy chybí.