Klíčovou dírkou

Uvedeno na Kaunas International Film Festival 2012. Černobílý snímek vyprávějící o vzpomínkách jednoho domu. Ty se míchají dohromady jak jen to jde, a tak se člověk ztratí hned po první minutě a nezbývá mu nic jiného, než si domýšlet, co chtěl asi autor říci. Pro mě totální odpad a nikomu, nikomu nedoporučuji promarnit svůj čas takovouhle slátaninou. Proč ale hodnotím plným počtem? Abych se přiznal, nehodnotím Keyhole, ale zážitek, který mi přinesl. Jelikož jsem po prvních pár záběrech rezignoval a společně se svým filmovým parťákem vytáhl flašku 45 % pálenky, měli jsme opravdu dobrý čas. Čím bizarnější scény probíhali na plátně, tím víc jsme pili a pili až jsme nakonec v půlce filmu zjistili, že není s čím pokračovat. Promile v krvi už však bylo značné a my si tak mohli Klíčovou dírkou užívat po svém. V tu chvíli už nám i ten nahý dědek na řetězu přišel zábavný. Nepamatuji si jak to skončilo, nepamatuji si průběh děje, jediné co se pomatuji, že tento den byl asi nejbláznivější v mém životě.