Běžci

za sebou, tři čuníci jdou, ťápají si blátem, cestou necestou, možno si zanotovat s Nohavicou. A možná ta písnička bude zábavnější než celý film, který mi ze všeho nejvíc připomíná nízkorozpočťák, střižený někde na louce za humny během pár dní. Efekty nula, napětí... vlastně také nula. Chůze, běh, schovávačka. A znovu. A ještě, neboť opakování matka moudrosti. Mezitím si skládají Rubikovu kostku. No proč ne. Člověka by obvykle to, co nevidí a nezná, mělo děsit. Tady to ale akorát nudí. Škoda. Velký potenciál, zahozený z jeskyně na zanedbanou, družicí kdo ví jestli vůbec zabitou louku.