Na dřeň

Tak tohle je blbost. Šílené zpracování francouzského štábu a šílený herecký výkon Matthiase, ale Marion byla výborná, jenom ji lituju, že musela hrát po boku takovýho blba Matthiase. Silně nesympatický, agresivní, hloupý, neustále nadržený a on jako herec mi nepřijde. On na tom snímku byl nejhorší. Jak už jsem zmiňoval - filmové zpracování taky děs a film vás nepřítáhne za nohy a nevžijete se do role Marion, která je bez nohou. Ke konci jsem film už jenom přetáčel, už mě to nebavilo a nezajímalo. Měl jsem si pustit něco jiného. Ztráta času.

Když už se na něco musím soustředit dvě hodiny, tak chci, aby mně to bylo málo, těchto francouzských 120 minut však nemohu nazvat jinak, než trápením bez poznámek pod čarou s vysvětlivkami, proč jen několik jasných chvil připomínalo, že Marion Cotillard není imaginární a Matthias Schoenaerts možná dochodil i základku, ale kdo si potrpí na spojení nekomunikativních typů s primitivními a vystačí si s monotónní pozorovačkou (neplést si s prožitkem) pohledů do slunce, pěstních soubojů a rychlého sexu, je to celé jeho, já už nebudu...

Marion Cotillard mě hravě přesvědčila o tom, že je skvělá herečka, a že nemá problém ukázat všechno. Myslím tím doslova všechno. Samotný příběh nemá chybu, kupí na životem vošlehanýho Belgičana jeden průser za druhým. Ale není na to sám. Kontra mu dělá právě Marion Cotillard, která dokonce přijde o nohy. V tomhle filmu se na tyhle postavy celkově kupí jedna sračka za druhou a mě fascinuje, jak tím životem i tak procházejí. Možná i proto mě ten film tak zaujal a s napětím jsem ho dojel až do konce, protože co průser, to intenzivní scéna… a to je ve filmovém světě pro diváka slušná výhra.

Z tohoto příběhu musí každého citlivějšího člověka pořádně mrazit. Je to syrové a surové s neuvěřitelným množstvím tragických momentů, které oba protagonisté zažívají a je to zatraceně dobrý film, který bych ale nenazývala romantickým ani omylem.