Místenka bez návratu

Dušan Klein, dá se říci specalista na kriminální filmy, mě nezklamal ani ve své prvotině. I když je to detektivka s politickým námětem, což zase pro mě není nic moc, dá se na film koukat. Navíc výborné obsazení hlavních rolí.

Marie Vláčilová je požádána, aby jela do Západního Německa, svědčit jako korunní svědek proti válečnímu zločinci Ericu Nachtmannovi. Její dcéra Pavla, která byla uloupená českým rodičům a dána na převýchovu do německé rodiny, se po válce vrátí k matce, ale časem využije skulinku, že se po létech šikany od dětí, vdá za německého občana Klause Hassnera a s matkou si čas od času zatelefonuje. Pavla matce radí, ať do Německa nejezdí, ta ze zdravotních důvodů předčasně končí s prací ale vzpomínky se jí vracejí. V rychlíku je nalezena zavražděná žena, je bez dokladů a má místenku na jméno Marie Vláčilová...Jiřina Šejbalová je skvělá herečka, ale film je hodně psychologický...

No, tak hlavně že na toto veledílo byli dva. Umělci. Za použití neustálých retrospektiv dokázali udělat v ději, no ději, ve filmu, zmatek, takže divák neví, čí je. Jasně, nevadí, umělci. Mně to tedy vadilo a iritovalo. Skvělá herecká osobnost tak už jen svým uměním zachraňovala, co se dalo a upřímně řečeno, nedařilo se jí to. Pro mne nudné drama, které být natočeno normálně, bylo by stokrát lepší. Prostě metoda cinéma vérité mne totálně zklamala.

Lze přisvědčit závěrům kolegy Curila, opravdu jde o film velmi hodnotně obsazený, což v dávných dobách nebylo něco vzácného, dokonce i krimi zápletka není ani po mnoha letech zcela vypšklá. Klein už tehdy naznačil velky potenciál.