Babička vypráví pohádku

Co odešel kocour Mikeš z vesnice, je tu smutno, Pepík Ševců bloumá po vsi, jako by hledal včerejší den a náhle uslyší takové tiché mrňoukání, které jde od Bartošů. Kristepane, vždyť to jsou koťátka, to je nadělení. Pepíka napadlo vzít jednoho kocourka, kozel Bobeš ani pašík nejsou tím přírůstkem nadšeni, dají mu jméno Nácíček, on špatně chodí v botách a k tomu ještě šišlá. Nácíček se přitulil k babičce a poprosil jí o pohádku. „Byla tuhá zima, v jedné chaloupce žil dědeček s babičkou a došlo jim topení do kamen. Dědeček vzbudí dřímajícího psa Žoryka, přiváže mu na ocas zvoneček a vyrazí se sáněmi do lesa. A jak ten zvoneček zvoní, probudí zvířátka, která dřímala u hajného Gazbundy a jdou všichni z lesa, za saněmi. Gazbunda lamentuje, že dědeček odvede všechna zvířátka a slíbí dědečkovi, když se mu zvířátka vrátí, naloží mu plný saně dříví. A tak se i stalo. Dědeček otočil sáně, zvířátka udělala čelem vzad a vrátila se do vytopené hájovny, hajný dědečkovi za to naložil plné saně dříví, kterým doma zatopili a mohli si uvařit po hrnku kávu. A to je konec pohádky“…