Dopis pro Momo

Třináctiletá Momo má za sebou těžké období a nyní se navíc s maminkou stěhuje do její rodné vesnice na jednom z menších ostrovů ve Vnitřním japonském moři. Zamlklá dívka není nadšená, že pohodlí velkoměsta musí vystřídat za přízemnost venkovského života a že si má hledat nové kamarády. Ale co teprve když zjistí, že v novém domově na půdě přebývají tři strašidla? Japonský animovaný film Dopis pro Momo představuje unikátní symbiózu decentního vyprávění s důrazem na detaily každodenního života a pečlivě vystiženou náladu letního venkova s rozverně pojatými fantaskními prvky a strašidly vycházejícími z šintoistických tradic. Obě dvě linie při tom slouží k citlivému představení pocitů hlavní hrdinky, která se musí vyrovnávat s řadou životních změn, kde tou největší je nedávný skon tatínka. Potencionálně problematické téma film delikátně rozkrývá a pomocí dílčích peripetií převádí na obecný motiv události, s níž se hrdinka musí vypořádat, podobně jako s přítomností strašidel. Právě vyvíjející se vztah hrdinky s trojicí nelidských stvoření představuje metaforu pro vyrovnávání se s osobní ztrátou. Výsledné bravurní dílo je dokonale přístupné dětem, ale nedělá z nich při tom hlupáky. Naopak jim pomocí empatie k hlavní hrdince pomáhá pochopit životní situace, ve kterých se v lepším případě sami neocitají, ale které mohou znát ze svého okolí. Ztráta nicméně představuje pouze dílčí motiv filmu, který se s totožnou citlivostí věnuje také klasickým problémům či doprovodným prvkům dětství a dospívání jako je začleňování se do nového kolektivu, prohlubování vztahů s rodiči i poznávání a doceňování vlastních kořenů. Vytříbenost a kvality snímku stvrzuje také fakt, že byl uvedený na řadě filmových přehlídek, při čemž se objevoval v selekci dětských festivalů či sekcí určených dětským divákům, ale i v programu po boku „dospělých“ uměleckých filmů, a to dokonce i v mezinárodních soutěžích. Dopis pro Momo vznikl pod záštitou věhlasné animační společnosti Production I.G., jejíž tvorba se zaměřuje na řemeslně progresivní filmy, seriály i videohry s podílem animace určené stejnou měrou pro japonské i zahraniční publikum. Snímek je autorským projektem uznávaného veterána Hirojukiho Okiury, jenž sice coby režisér má na kontě pouze jeden předchozí titul, melancholickou a tragickou romanci Džin-ró: Oddíl vlků (1999), jenž náleží mezi kanonická díla anime. Ještě větší věhlas mu nicméně vynesla jeho kariéra návrháře postav, animátora a kreslíře klíčových záběrů. Na těchto postech se stal vyhledávaným tvůrcem s osobitě realistickým stylem, což mu vyneslo angažmá do takových projektů, jako jsou Akira (1988), Ghost in the Shell (1995), Metropolis (2001), Kovboj Bebop: Lovec odměn (2001) či Paprika (2006). Zdroj: ČT