Yves Vincent

Herec Yves Vincent se narodil v jižní Francii, většinu dětství a mládí ale strávil v Alžírsku, kde také zahájil svou uměleckou dráhu, původně v rozhlase. Zároveň se věnoval sportu a vynikal především ve vodním pólu, a když se po druhé světové válce vrátil do Francie, s atletickou postavou a zkušenostmi s veřejným vystupováním našel brzy uplatnění v divadle i ve filmu. Před kamerou debutoval malou rolí ve filmu VELETRH SNŮ (La foire aux chimeres, 1946), herecké ostruhy mezitím získával především na jevišti Théâtre Antoine. Již koncem čtyřicátých let dostával Yves Vincent velké role ve filmech různých žánrů. Málokdy šlo o skutečně hodnotný filmařský počin, jeho partnerkami ale byly nejslavnější herečky té doby jako Tilda Thamar (PŘÍSTAV V ORIENTU – Porte d´Orient, 1950) nebo Martine Carol (DEJTE SI POZOR NA BLONDÝNKY – Méfiez vous des blondes, 1951). Titulní roli francouzského důstojníka bojujícího proti marockým povstalcům hrál v dobrodružném snímku KAPITÁN ARDANT (Capitaine Ardant, 1951). Několikrát se před kamerou setkal se slavnou tanečnicí Ludmilou Tchérinou (GRAND GALA, 1952), objevil se také ve velkorysých koprodukčních projektech (SPARTAKUS – Spartaco, 1953). Mezitím sklízel úspěchy i na jevištích, připomeňme Williamsovu Tramvaj do stanice Touha (v divadle Théâtre Edouard VII) nebo Tolstého Annu Kareninu (Théâtre de la Renaissance). Koncem padesátých let začal klesat jeho význam v oblasti filmu, i když stále dostával velké role (JUSTIČNÍ POLICIE – Policie judiciaire, 1957; NOVÍ ARISTOKRATÉ – Les nouveaux aristocrates, 1961), zmínku si zaslouží i vedlejší úloha v komedii BABETA JDE DO VÁLKY (Babette s´en va-t-en guerre, 1959), navázal také spolupráci s televizí. Určitému oživení Vincentovy popularity napomohl Louis de Funes, který jej znal z dřívějška z divadla a později jej přizval do svých slavných filmů. Díky tomu se Yves Vincent objevil v komedii HIBERNATUS (1969), jako plukovníka četnictva jsme jej mohli vidět ve filmech ČETNÍK SE ŽENÍ (Le gendarme se marie, 1968) a ČETNÍK VE VÝSLUŽBĚ (Le gendarme en balade, 1970). Poté se před kamerou objevoval již jen sporadicky a v menších rolích, nový zájem o jeho osobnost přinesl znovu až televizní seriál SOUD (Tribunal), který se vysílal v letech 1988-1991 a ve své době šlo o divácky úspěšný projekt ze soudních síní; Yves Vincent se objevil ve všech 390 dílech v roli soudce Garonna. Po skončení prací na seriálu SOUD Yves Vincent rezignoval na další umělecké aktivity a od počátku devadesátých let žije v soukromí. Byl dvakrát ženatý, poprvé s populární televizní hlasatelkou Jacqueline Huet (1929-1986), podruhé s herečkou Nelly Borgeaud (1931-2004), obě manželství ale skončila rozvodem.