Nina Jiránková

Mirošovice u Prahy jsou rodištěm herečky Niny Jiránkové, která se zde narodila 1. října 1927. Dětství prožila v Praze v rodinném prostředí, přejícím rozvíjení uměleckých zájmů. Vždyť její dědeček se vzdělával u Bedřicha Smetany a byl profesorem na pražské konzervatoři. Bratrancem Niny Jiránkové byl režisér vinohradského divadla Luboš Pistorius /1924-1997/. Vážně se zabývala v dětství především tancem a po absolvování gymnázia zahájila studium na pražské Státní konzervatoři, kterou však nacisté uzavřeli. V průběhu okupace pracovala na venkovské farmě v rodných Mirošovicích. Po osvobození vystudovala herectví na dramatickém oddělení Státní konzervatoře v roce 1947. Pokračovala bez prodlevy studiem na DAMU, které absolvovala v roce 1948. Při svém prvním angažmá se stala v roce 1949 členkou divadelního souboru pražského Realistického divadla, ve kterém hostovala už za dob studií. Velmi na ní zapůsobil režisér Alfred Radok, pod jehož režijním vedením později hrála v inscenaci Dům doni Bernardy v Národním divadle. Roku 1950 se stala členkou Městských divadel pražských, kde svůj herecký talent rozvíjela po dobu čtyřiceti let až do roku 1990. Vytvořila velké množství postav od dětských rolí přes mladé naivky a milovnice až k charakterním úlohám tragických a muzikálových hrdinek /Benátská vdovička, Červený a černý, Ideální manžel, Veselé paničky windsorské a dal./. V současnosti vystupuje na pražských div. scénách: v Divadle v Řeznické /Tetička a já/ a v Divadle Radka Brzobohatéto. V roce 1989 odehrála před českými krajany představení v daleké Kanadě. Filmový debut absolvovala v roce 1955 ve filmu Vzorný kinematograf Haška Jaroslava. Nejvýznamnější filmovou roli své herecké profesní dráhy vytvořila v roce 1956 v adaptaci románu Jarmily Glazarové Advent /1956, rež. Vladimíra Vlčka/. Další hlavní role jí už nikdy z politických důvodů nebyly nabídnuty. Zahrála si podle možností i v malých filmových rolích: Kouzelný den /1960/, Aféry mé ženy /1972/, Jak napálit advokáta /1980/, Silnější než já /1990/, Trhala fialky dynamitem /1992/ a dal. Jako herečka byla více k vidění v televizních pořadech, inscenacích a seriálech, kterým svým poctivým hereckým výkonem pomohla k vyšší sledovanosti: tv seriálu Jana Eyerová /1972/, tv seriál Malý pitaval z velkého města /1982/, Rozpaky kuchaře Svatopluka /1985/, tv seriál Druhý dech /1988/, tv seriál Dobrodružství kriminalistiky /1989/, tv seriál Příběhy slavných /2002/, tv seriál Vyprávěj /2009/, Trhala fialky dynamitem (1992). Po roce 2000 se objevila také v dánském filmu ČISTÁ SRDCE /2006/ a diváci ji mohli spatřit v komediálním dramatu PAMĚTNICE /2009/. V roce 2002 se objevila také v televizním dokumentu o své přítelkyni a kolegyni Ireně Kačírkové. Nadací Život umělce jí udělena cena Senior Prix /1997/. Je matkou filmového režiséra Petra Šíchy /*1954/. Erkul