Jelena Bondarčuk

Herečka Aljona Bondarčuková, vlastním jménem Jelena Sergejevna, je dcerou herečky Iriny Skobcevy a legendárního světově proslulého i uznávaného herce a režiséra Sergeje Bondarčuka. Hereckému poslání se v současnosti věnuje i Aljonin syn Konstantin Krjukov. V umělecké branži se pohybují taktéž sourozenci Aljony, neboť její sestra Natalie je herečkou a režisérkou stejně jako i bratr Fjodor. Aljona Bondarčuková vystudovala herectví ve školním studiu proslaveného MCHATu a poté postupně působila v divadelních souborech Divadla Alexandra Sergejeviče Puškina a Mossovětu. Své poslední desetiletí na umělecké scéně pak Aljona Bondarčuková spojila se souborem moskevského divadla MCHAT Maxima Gorkého. Na prknech, která znamenají svět se Bondarčuková představila například v Medvědovi Antona Pavloviče Čechova, v Bratrech Karamazových Fjodora Michajloviče Dostojevského nebo v komedii I chytrák se spálí Alexandra Nikolajeviče Ostrovského. Aljona Bondarčuková ale po světových pódiích jezdila i s vlastními programy a její herecký recitál Drahá Jelena Sergejevna měli možnost vidět také návštěvníci v americkém prostředí, kde často vystupovala nejenom pro své krajany. Aljona Bondarčuková měla to štěstí, že díky uměleckému rodinnému zázemí, které provázelo její život od počátku, se již v pouhých 17-ti letech dostala ke své první větší filmové roli. Šlo o Pavlovičův válečný film Na konci sezony, který tak historici a odborníci na sovětskou kinematografii považují také za Aljonin oficiální herecký debut před kamerou. Na hereckém kontě Aljony Bondarčukové však najdeme rolí logicky daleko víc. Mezi postavy, na které se nezapomíná patří jistě ty, které jí nabídnul její otec S. Bondarčuk ve svých filmových přepisech světově proslulých románů z per klasiků sovětské či ruské literatury. Díky tomu se Aljona na stříbrném plátně objevila například jako carevna Xenija z Puškinova dramatu Boris Godunov nebo coby Natalija z Šolochova rozsáhlého eposu Tichý Don. Aljonu Bondarčukovou neminuly ani televizní role nebo seriálové postavy, k nimž bezesporu patří carevna Alexandra Fjodorovna z více než stodvaceti dílné série nazvané Anastázie. Bondarčuková ale nehrála jenom v ruských či sovětských dílech, protože získala také příležitost stát před kamerou zahraničních tvůrců. K tomuto typu filmů můžeme zařadit například katastrofický snímek režiséra a producenta Johna Dalyho uvedený do kin pod názvem Express Petrohrad - Cannes. Poslední čas života Aljonu Bondarčukovou trápily zdravotní problémy spojené s rakovinovým onemocněním. Bondarčuková se proto rozhodla se zákeřnou nemocí bojovat a jako místo k léčbě si vybrala přední izraelské nemocnice. Zdravotní stav mladé herečky se však nelepšil a tak se měsíc před smrtí Bondarčuková úchýlila do jedné z moskevských klinik, kde se i s týmem lékařů snažila chorobu přemoci. Bohužel opět neúspěšně. Vyčerpávajícímu boji Aljona Bondarčuková nakonec ve věku 47 let podlehla. zdroj: Daniel Rubeš - Uzavřené osudy