Maurice Baquet

Maurice Baquet byl mužem mnoha talentů - vynikl jako virtuóz na violoncello, výborně lyžoval, proslavil se i jako horolezec, nejvíce jej ale zviditelnila dlouholetá kariéra filmového herce a kabaretního komika, ostatně i před kamerou zúročil své hudební a sportovní zájmy. Pocházel z rodiny průmyslníka a narodil se ve Villefranche-sur-Saone nedaleko švýcarských hranic. Své zájmy dělil od dětství mezi hudbu a sport, věnoval se hlavně lyžování a v této disciplíně to dotáhl až na člena národního týmu na zimní olympiádě v Garmisch-Partenkirchen v roce 1936. Mezitím piloval hru na violoncello a hru na tento nástroj studoval na konzervatoři v Lyonu. Již za studií se stýkal s umělci a přičichl k bohémskému stylu života. Proto jej nijak netrápilo, když po dokončení konzervatoře nebyl přijat do orchestru pařížské Opery a díky spojení s bratry Prévertovými dostal první role ve filmu. Poprvé se mihnul v Allégretově filmu KRÁSNÉ DNY (Les beaux jours, 1934), větší příležitosti pak dostal dvakrát od Jeana Renoira (ZLOČIN PANA LANGA - Le crime de Monsieur Lang, 1935; NA DNĚ - Les bas-fonds, 1936), s jeho účastí byl v tehdejších československých kinech uveden i melodramatický příběh STUDENTKA HELENA WILFUROVÁ (Hélene, 1936). Své nadšení pro horolezectví zužitkoval v dobrodružných filmech 3200 METRŮ NAD MOŘEM (Altitude 3200, 1938) a ZÁVRAŤ (Premier cordée, 1944). Teprve po druhé světové válce se jako svérázný komik dostal ve filmu i k hlavním rolím. Byly to dvě na sebe navazující komedie Marcela Aboulkera (LES AVENTURES DES PIEDS NICKÉLES, 1948; LE TRÉSOR DES PIEDS NICKÉLES, 1950); tyto filmy jsou dnes již málo známé, ve své době měly ale u diváků značný úspěch. Titulní roli mu pak nabídl režisér Marcel Blistene v komedii BIBI FRICOTIN (1951). Tehdy začal Maurice Baquet znovu více hrát také divadlo, účinkoval například v muzikálech a operetách Francise Lopeze, není divu, že se objevil i v Lopezově zfilmovaném muzikálu ANDALOUSIE (1951), který byl v daném roce nejúspěšnějším snímkem ve francouzských kinech. Na jevišti hrál klasiku i modernu, uplatnil se také jako protagonista oblíbených one man show. Vedle filmu a divadla nezanedbával ani svůj zájem o sport, i když v pozdějších letech spíše na poli organizačním a manažerském, od roku 1970 nese jeho jméno sportovní areál v Chelles. V roce 1956 jako první zdolal z jižní strany horu Aiguille-du-Midi ve francouzských Alpách a o svém výstupu pak natočil dokumentární film. Jako pedagog působil na konzervatoři v Noisy-le-Grand a tato škola od roku 1997 nese jeho jméno. Jestliže v několika filmech uplatnil své sportovní vlohy, hru na violoncello zúročil ve filmu PAN KLEIN (Monsieur Klein, 1976). Menší role hrál i v řadě dalších filmů, zúčastnil se i několika mezinárodních koprodukčních projektů, připomeňme alespoň Zidiho komedii KRÁLOVÉ GAGU (Les rois du gag, 1985). Navázal také bohatou spolupráci s televizí, kde účinkoval v řadě seriálů a adaptací divadelních her. Maurice Baquet zemřel 8. července 2005 ve věku 94 let. Za svůj přínos francouzské kultuře obdržel Řád umění a literatury a Řád za zásluhy, v roce 1998 byl nakonec dekorován Řádem Čestné legie. Z manželství s tanečnicí a choreografkou ruského původu měl pět dětí, z nich v otcových stopách zatím nejúspěšněji kráčí syn Gregori Baquet (*1970), herec a režisér.