Michele Soavi

Michele Soavi je jedním z nejlepších hororových režisérů. Má výrázný cit pro atmosféru a zobrazování snových a fantaskních výjevů. Snaží se povýšit horor na umělečtější rovinu a většinou se mu to i daří. Začínal jako herec a asistent režie. V mládí se objevil například ve snímcích Rosso Sangue od Joea D'Amata (Aristide Massaccesi), Demoni (Lamberto Bava), Caligula nebo Páter Thomas od Lucia Fulciho. Jako asistent režie spolupracoval právě s Aristidem Massaccesim, Lambertem Bavou nebo s Dariem Argentem, který ho ovlivnil nejvíce a produkoval některé jeho filmy. O Argentovi natočil dokument, který se jmenoval Mondo dell'orrore di Dario Argento (Dario Argento's World of Horror). Jako režisér hraných filmů debutoval snímkem Deliria (Jeviště děsu, Hrůza na jevišti), který byl klasickou vyvražďovačkou, kde psychopatický vrah likvidoval své oběti v uzavřených prostorách divadla. Už v tomto snímku předvedl svůj talent, který však plně uplatnil v dalších snímcích Svatyně (La Chiesa) a Sekta (La Setta). Oba oplývají nezaměnitelnou atmosférou a řadou působivých fantaskních obrazů. Ve Svatyni je zlo izolováno od okolního světa právě zdmi budovy, kde se prakticky celý snímek odehrává, v Sektě je však zlo všudypřítomné. Soavi rezignuje na jakoukoliv nadsázku nebo černý humor a servíruje nám temnotu a děs v ryzí podobě. To neplatí u jeho dalšího snímku Dellamorte Dellamore, který je černým humorem prošpikován, přesto je však nesmírně sugestivní. V působivosti rozhodně nezaostává za svými předchůdci a za zmínku stojí i s citem natočené hřbitovní erotické scény a cit pro zvláštní surrealistické zobrazení skutečnosti, která se mísí se zvrácenou poetikou. Poté se stáhl a natočil několik televizních snímků. Michele Soavi je jedním z nejtalentovanějších hororových režisérů, který se nebojí využívat všech atributů, které k žánru patří (brutalita, sex) a povyšuje je na něco víc než jen samoúčelně k upoutání pozornosti. Poslední dobou se soustředí i na jiný typ filmů (The Goodbye Kiss, Blood of The Losers).