Alžběta Bavorská

Údajně nejkrásnější panovnice své doby Alžběta, zvaná Sissi, přišla na svět do početné rodiny bavorského vévody Maxe Josefa (1808-1888) a jeho manželky Ludoviky (1808-1892). Společně se sestrami Helenou, Marií, Matyldou, Žofií a třemi bratry Ludvíkem, Karlem a Maxmiliánem zažívala svobodomyslnou výchovu většinou na Possenhofenu, letním sídle Wittelsbachů, kdy ji hlavně otec učil střílet, jezdit na koni a lovit ryby. Bezstarostné dětství jí nečekaně skončilo již v 15ti letech - tehdy totiž přijela s matkou a starší sestrou Nené (Helenou) na letní sídlo do Bad Ischlu. Psal se rok 1853 a mladý císař František Josef I. (1830-1916), vládnoucí již 5 let, se poohlížel po urozené nevěstě, či spíše byl vyzván svou dosti panovačnou matkou Žofií Bavorskou, aby se oženil co nejdříve. Krásná devatenáctiletá Helena se zdála být tou správnou partií, jak se již ostatně jejich matky a vlastně i sestry Žofie a Ludovika domluvily. Co na tom, že budoucí snoubenci byli blízkými příbuznými- téměř všechny panovnické rody se propojovaly navzájem! A tak se na slavnostním plese potkaly krásné ženy Wittelsbachů s mocnými muži Habsburků... Jenže mladý František se poprvé (a nejspíš i naposled) vzepřel své matce, když se na první pohled zamiloval do Heleniny mladší sestry Sissi a sňatek s ní si v dubnu 1854 doslova vyvzdoroval. Urozené krásky se na čas rozkmotřily, protože pro Nené to byla velká potupa, ale po několika letech se šťastně vdala za knížete Maxmiliána Thurn-Taxise. Zprvu šťastná a zamilovaná Sissi náhle pociťovala upjatost dvora, panovačnost své tchýně a nakonec i odcizení svého manžela, když se ve spoustě věcí podřídil své matce Žofii. Mladou královnu svazovala nejen přísná etiketa- jaký rozdíl proti svobodnému dětství, ale velmi jí ublížila skutečnost, že byla donucena své děti "odevzdat" na vychování královně-matce. Mladé manžele postihla krutá rána osudu, když v pouhých dvou letech umřela jejich prvorozená dcerka Žofie (1855-57), k další dceři Gisele (1856-1932) i vytouženému následníkovi, princi Rudolfovi (1858-1889) již oba chovali dosti odtažitý vztah. Propast odcizení nejmocnějšího královského páru Evropy se prohlubovala, Alžběta začla trpět anorexií a stala se doslova posedlou svým vzhledem. Její největší chlouba - nádherné a předlouhé tmavé vlasy jí denně pročesávala kadeřnice Franciska, královnin proslulý vosí pas dodnes známe z obrazů a drastické diety, udržující váhu na max. 50 kilech při výšce 172 cm jen zhoršily její už tak podlomené zdraví, nepomohlo jí ani zdravé sportování - byla velmi zdatnou plavkyní a veškerou šlechtu udivovala svou famózní jízdou na koni. Pouze na častých cestách byla opravdu šťastná, milovala nejen Uhry, ale i řecký ostrov Korfu, kde pobývala na vybudovaném zámku Achilleion a teprve po rakousko-uherském vyrovnání v r.1867 se manželé na krátký čas opět sblížili a Alžběta přivedla na svět Marii Valerii (1868-1924), dceru, které se fakticky věnovala. Dost se také přetřásal její (ovšem nikdy nepodložený) vztah k maďarskému šlechtici Gyulo Andrássymu. Zničující diety, přísná etiketa u dvora a především dlouholeté trauma ze své nenáviděné tchýně si předčasně vybraly svou daň - v pouhých pětačtyřiceti letech je z kdysi obdivované krásky zlomená, zestárlá žena. Zakázala své portrétování i malování a po tragické smrti svého jediného syna Rudolfa (sebevražda spolu s milenkou Mary Vetserovou na zámku Mayerling) se zcela stáhla do ústraní. Už mnoho let si oba královští manželé šli každý svou cestou, František Josef několik let udržoval poměr s herečkou Kateřinou Schrattovou, kterou mu vlastně "dohodila" vlastní manželka a podivínská Alžběta cestovala bezcílně po Evropě. Byla ve špatnou dobu na špatném místě, když si ji v září 1898 místo prince orleánského vybral jako svou oběť italský atentátník Luigi Lucheni (1873-1910 sebevražda ve vězení). Při procházce se svou dvorní dámou ji mladý anarchista probodl pilníkem, zavraždil však zcela neškodnou starou dámu, která život vzdala už dávno předtím. Starého mocnáře její smrt hluboce zasáhla. i přes rozpory, které je odcizovaly, svou ženu velmi miloval. Sissi se bohužel nesplnilo ani její poslední přání - totiž, aby byla pochována na svém milovaném ostrově Korfu. V pouhých 60ti letech spočinuly její ostatky v Císařské hrobce ve Vídni, o 18 let později vedle uložili i jejího manžela. Téměř na konci století se symbolicky uzavřela kapitola života jedné z nejkrásnějších žen na světě a my, filmoví a historičtí nadšenci, se můžeme občas zasnít nad kostýmní trilogií z 50. let s neméně krásnou Romy Schneiderovou v roli nádherné Sissi. Ve fotogalerii jsou představitelky nádherné Sissi - Romy Schneider a Cristiana Capotondi.... pozn. MHCB