Dominik Hašek

Myšlenky-úvahy-názory-vzpomáínky Dominika Haška: ... Moje nejstarší vzpomínky z doby, kdy mi byly čtyři nebo pět let, jsou o tom, jak jsem neustáleněkoho hledal, protože vzít balon a jít si kopat sám mě ani nenapadlo. Musel jsem vždycky někoho najít, obvykle to byl děda nebo táta, dal jsem mu míč a sám se postavil mezi dva kameny. Doma tvořily branku dveře, děda musek vstát z kanape, dostal tenisák a musel kopat. Celá rodina na mě muselastřáílet. Když jsem šel jako šestuiletý prvně na zimní stadion, kde se konal nábor žáků, nesl jsem si betony, které mi rodiče koupili, a vyrážečku, kterou táta vyrobil. Od prvního tréninku jsem byl brankář. Žádný trenér to neurčil, já jsem si tam prostě stoupnuk a už to tak zůstalo./1/str.5 ...s oblibou říkám, že hokejový brankář je individuální sportovec v kiolektivním sportu./2/str.6 /2003/ /1-2, Na plovárně 2, Marek Eben a Jiří Janoušek, Česká televize,2005/