Abel Ferrara

Abel Ferrara se narodil 19. července 1951 v New Yorku. Již během studia vysoké školy točil, společně se spolužákem Nicholasem St. Johnem, jež se později podílel, jako scénárista, na šesti Ferrarových filmech, amatérské krátkometrážní filmy, např. The Hold Up (1972), nebo Could this be Love (1973). Snaha o natočení regulérního celovečerního filmu vedla, v polovině 70. let, nejprve k založení produkční společnosti Navaron Films, ve které vznikl v roce 1979 film The Driller Killer (1979). Mimo režie se Ferrara ujal i hlavní role umělce Rena, který k vraždění svých obětí používá elektrickou vrtačku. Zatímco v USA byl tento hororový snímek, u určité skupiny obyvatelstva, nadšeně přijat, ve Velké Británii byla jeho distribuce do kin zakázána. Ve filmu Ms.45 ( 1981) se v hlavní roli objevila kontroverzní žena Zoë Lund, která zde ztvárnila němou dívku Thanu, jež se po dvojnásobném znásilnění vydává na cestu pomsty. Do následujícího filmu Fear City (Strach v New Yorku, Strach velkoměsta, 1984) byla obsazena již známá Melanie Griffithová. Po velice volné adaptaci klasického příběhu Romea a Julie uváděného pod názvem China Girl (1987) ve kterém jde, mimo milostný vztah, o střet čínské a italské komunity v New Yorku, se Abel Ferrara začíná věnovat žánru film-noir. Příběhy, šéfa mafie, ztvárněného Christopherem Walkenem, který chce s pomocí peněz z prodeje drog zachránit dětskou nemocnici ve filmu The King of New York (Král New Yorku, 1990) a „bezejmenného“ policisty s upadající kariérou, v hlavní roli Harvey Keitel, ve filmu Bad Lieutenant (Zlý lajtnant, 1992) patří k nejlépe hodnoceným snímkům Abela Ferrary. Film Bad Lieutenant je inspirován skutečnou událostí z roku 1982. Harvey Keitel se objevil v hlavní roli, režiséra Eddie Israele, i v následujícím filmu Dangerous Game (Nebezpečná hra, 1993). V částečně autobiografickém příběhu z filmařského prostředí obsadil Abel Ferrara do role ženy režiséra svoji skutečnou manželku Nancy. Od laciných hororů se Ferrara postupně propracoval až k natáčení filmů oceňovaných na festivalech, film Marie (Marie, 2005) obdržel cenu na MFF v Benátkách. V polovině osmdesátých let se Abel Ferrara věnoval práci i pro televizní studia, jako režisér se podílel na několika epizodách seriálů Miami Vice (1984) či Crime Story (1986), v tomto roce natočil i televizní film Gladiátor (1986). Jako nezávislý režisér promítá do svých filmů vlastní vidění světa plného násilí a brutality, což mnohdy není odbornou kritikou příznivě hodnoceno, oproti tomu je mnohými vnímám jako pokračovatel režisérského pojetí filmu Piera Paola Pasoliniho.