Jean Luisi

Svými kolegy byl Jean Luisi popisován jako příjemný a zábavný společník, oproti tomu jeho filmografie zahrnuje desítky postav nesympatických gangsterů, nebezpečných podivínů, často měly jeho figurky i směšné vyznění. Pocházel z Korsiky a narodil se v malém přístavním městě Santa-Maria-di-Lota. Původně se chtěl stát právníkem, po druhé světové ale nakonec odešel do Paříže a tři roky studoval herectví ve slavné škole René Simona. U divadla se příliš neuchytil, i když v šedesátých letech účinkoval na několika pařížských scénách, především ale začal točit filmy, v nichž nezřídka zúročil svůj korsický původ. Například v povídkovém snímku ĎÁBEL A DESATERO (Le diable et les dix commandements, 1962) nesla jeho postava jméno „korsický policista“. Ještě předtím se mihnul ve slavném filmu DÍRA (Le trou, 1960), menší roli dělníka ztvárnil v Colpiho mezinárodně oceněném titulu TAK DLOUHÁ NEPŘÍTOMNOST (Une aussi longue absence, 1961). Od počátku šedesátých let se datuje Luisiho bohatá spolupráce s významným režisérem Georgesem Lautnerem, s nímž natočil celkem sedmnáct filmů. Poprvé se objevil v jeho špionážním filmu MONOKLOVO OKO (L’oeil du monocle, 1961), v dalších Lautnerových filmech pak hrál různé role nájemných vrahů (POVEDENÍ STREJCOVÉ – Les tontons flingueurs, 1963), gangsterů (PAŠA – Le pacha, 1968), taxikářů (BYL JEDNOU JEDEN POLICAJT – Il était une fois un flic, 1972). S Lautnerem točil i komedie, hrál například v komedii ŽÁDNÝ PROBLÉM (Pas de problème, 1975), kde opět dostal roli zabijáka. Z další Luisiho participace v komediálním žánru připomeňme i u nás známé filmy VRÁTNÝ OD MAXIMA (Le chasseur de chez Maxim’s, 1976). Kromě filmu se příležitostně objevoval i v televizi, hrál například v kriminálních seriálech. Během sedmdesátých let se vedle úspěšných filmů uplatnil i v pokleslé erotické produkci, šest titulů v tomto žánru natočil s režisérem J. M. Pallardym. Co se týče erotických filmů, objevil se i v jedné z legend žánru (GOODBYE, EMMANUELLE, 1977). Na druhou stranu se sluší připomenout i Luisiho nevelké role v mezinárodně obsazených projektech (FRANCOUZSKÁ SPOJKA – The French Connection, 1971; DÁREK – Le cadeau, 1982). Bez zajímavosti není ani to, že dvakrát hrál ve filmech s J. P. Belmondem a v obou měl roli vězěňského dozorce (HO!, 1968; KAŠPÁREK – Le guignolo, 1979). Po boku další hvězdy Annie Girardot se mihnul v úloze četníka (ČERNÝ TALÁR PRO VRAHA – Une robe noire pour un tueur, 1981), postavy strážců zákona v té době hrál ostatně častěji (JE TO ROZUMNÉ? - Est-ce bien raisonnable?, 1981; ROZMAŘILÝ ŽIVOT GÉRARDA FLOQUA – La vie dissolue de Gérard Floque, 1987 – oba tyto filmy opět v režii G. Lautnera). V posledních letech se Jean Luisi objevoval spíše v televizi, natočil také několik středometrážních filmů. Naposledy stál před kamerou krátce před smrtí (LILI A BAOBAB – Lili et le baobab, 2006), zemřel 18. července 2006 krátce před svými osmdesátými narozeninami.