Jan Kraus

Jan Kraus si zakládá na tom, že nikdy v životě nebyl v zaměstnaneckém poměru, jeho aktivity jsou nicméně obdivuhodné a dlouhá léta patří v různých sférách k výrazným osobnostem českého kulturního dění. Narodil se v Praze jako předposlední z pěti dětí spisovatele a novináře Oty Krause (1909-2001) a Boženy Krausové (1915-2008). V různých oborech se prosadili i jejich další potomci – spisovatel Ivan Kraus (*1939), Eliška Krausová-Chavez (*1946) působí na univerzitě v Bogotě v Kolumbii, Michael Kraus (*1949) přednáší politologii na univerzitě v Middlebury v USA a nejmladší, předčasně zemřelá Kateřina Krausová (1956-1990) působila na univerzitě v Princetonu, taktéž v USA. Jan Kraus již od šesti let působil v dabingu, jako desetiletý stál poprvé na jevišti Vinohradského divadla a svůj první vstup před kameru spojil s malou rolí ve filmu KÁŤA A KROKODÝL (1965). V dětských rolích jej pak můžeme zaznamenat v několika dalších významných titulech druhé poloviny šedesátých let (NOC NEVĚSTY, 1967; SPALOVAČ MRTVOL, 1968). Dodnes je divákům známý především jako Miky Rousek v pohádkové komedii DÍVKA NA KOŠTĚTI (1971), větší roli hrál již předtím v dětském filmu LIŠÁCI, MYŠÁCI A ŠIBENIČÁK (1970), četnější spolupráci navázal později s Václavem Vorlíčkem (BOUŘLIVÉ VÍNO, 1976; JAK SE BUDÍ PRINCEZNY, 1977; COŽ TAKHLE DÁT SI ŠPENÁT, 1977), Jako scénárista se podílel na filmu EVŽEN MEZI NÁMI (1981), kde zároveň hrál hlavní roli, snímek se ale kvůli cenzuře dostal na veřejnost až po roce 1989. Mezitím hrál řadu dalších menších i větších rolí před filmovou i televizní kamerou (objevoval se v různých seriálech), za zmínku stojí jeho herecký výkon v generačním PŘÍBĚHU 88 (1989). Po pohostinském vystupování na předních scénách (Národní divadlo, Divadlo S. K. Neumanna) působil v divadelním studiu Bouře (1986-1988), v roce 1988 pak spoluzakládal Náhradní divadlo a od té doby pokračuje úzká spolupráce s Jiřím Ornestem. Po roce 1989 Jan Kraus načas opustil svět filmu i divadla a věnoval se podnikání, po absolvování studijního pobytu v USA vedl vlastní firmu Ateliér Kraus, působil také jako daňový poradce. V polovině 90. let se vrátil k herectví a zvláště s vlastní hrou Nahniličko (1995) slaví již řadu let úspěchy na divadelních jevištích, pohostinsky vystupoval také v Činoherním klubu (Kosmické jaro) nebo v Divadle Na zábradlí (Tragédie mstitele). V rámci filmu zaujal výraznou rolí v tragikomedii MUSÍM TĚ SVÉST (2002). Tady hrál se svou současnou životní partnerkou Ivanou Chýlkovou, s níž se později objevil v seriálu ON JE ŽENA (2004) natočeném televizí Nova. Svůj vlastní postoj k událostem přelomu 80. a 90. let vtěsnal Jan Kraus do scénáře filmu MĚSTEČKO (2003), který realizoval i jako režisér (byl to jeho jediný pokus o tuto profesi). Na filmovém plátně jsme se s Janem Krausem zatím naposledy mohli setkat například ve filmech GYMPL (2007) nebo TŘI SEZÓNY V PEKLE (2009). V posledních letech se Jan Kraus prosazuje především jako moderátor publicistických pořadů a vlastních talkshow. Začínal v České televizi s pořadem DVAADVACÍTKA (1996-1999), později se prosadil na stanici Prima (SAUNA, 1999-2000; DALŠÍ, PROSÍM!, 2000-2001). Mimořádné popularity dosáhl především s pořadem UVOLNĚTE SE, PROSÍM, který si vysokou sledovanost na České televizi udržel více než pět let (2004-2010). Jako glosátor aktuálního dění se Jan Kraus uplatňuje dlouhodobě také v rádiu Frekvence 1, psal i sloupky pro časopis Týden. Zájem o veřejné dění a propojení kultury s politikou vynesl Jana Krause do funkce předsedy Českého filmového a televizního svazu (2002-2009). Tohoto postu se vzdal kvůli sporům s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání a svůj populární pořad UVOLNĚTE SE, PROSÍM nakonec v roce 2010 přesunul pod názvem SHOW JANA KRAUSE na televizi Prima. Jan Kraus je od roku 1979 ženatý s herečkou Janou Krausovou, rozenou Pehrovou (*1954). Manželství je však dnes již jen formalitou, protože Jan Kraus nyní žije s herečkou Ivanou Chýlkovou (*1963). Ze tří vztahů má Jan Kraus celkem čtyři syny, veřejnosti je nejlépe známý David Kraus (*1980), zpěvák, hudebník a příležitostný herec.