Ewa Aulin

Ewa Aulin, narodila se 13. února 1950, Landskrona, Švédsko. Jako patnáctiletá zvítězila v soutěži Miss Teen Sweden 1965 a ve stejném roce ji oslovil Gunnar Fischer, aby hrála v jeho krátkém filmu Djävulens instrument ( Ďáblův nástroj). Následně se zúčastnila světové Miss Teen v dubnu 1966 v Hollywoodu v Kalifornii, kde zvítězila. V celovečerním filmu debutovala v Itálii v roce 1967 v komedie Don Juan na Sicílii, natočené podle románu Vitaliana Brancatiho (r. Alberto Lattuada). Následně se objevila ve dvou giallo filmech: Se srdcem v ústech (r. Tinto Brass - 1967) a avantgardním La morte ha fatto l'uovo (r. Giulio Questi - 1968). V roce 1968 přišel její největší mezinárodní úspěch filmové kariéry - Candy (r. Christian Marquand), psychedelický příběh naivní školačky a jejích zážitků při poznávání dospělého světa. Herečka byla nominována na cenu Zlatý Globus jako objev roku. Dalším a posledním americkým filmem, ve kterém se objevila, byla komedie Začněte revoluci beze mě (r. Bud Yorkin - 1970) z doby Francouzské revoluce s Donaldem Sutherlandem a Genem Wilderem. Od roku 1971 hrála jen v italských filmech: některé z jejích filmů byly sexuální komedie odehrávající se ve středověku, ale dokázala se i prosadit v dramatech a thrillerech. Zahrála si jednu z hlavních rolí v giallu Dvojník (r. Romolo Guerrieri - 1971) hlavní role ve filmech Když láska je chtíč (r. Vittorio De Sisti -1973) a Legenda o krvavém hradu (r. Jorge Grau - 1973). Hrála nemrtvého anděla pomsty v gotickém hororu Joea D'Amata Smrt se usmívá na vraha (1973) a objevila se také v thrilleru Una vita lunga un giorno (r. Ferninando Baldi - 1973). Ve svých čtyřiadvaceti letech ukončila hereckou kariéru, zapsala se na univerzitu a stala se učitelkou. Od svého odchodu do důchodu se objevila pouze v jednom dalším filmu, Stellina přízeň (r. Giancarlo Scarchilli -1996) ve vedlejší roli. V roce 1968 se tajně v Mexiku vdala za producenta Johna Shadowa. Rozvedla se v roce 1972 a znovu vdala v roce 1974 za bohatého developera Cesare Paladina (dvě dcery).