Jean Pâqui

Jean Pâqui byl aristokrat, dobrodruh, spisovatel, sportovec, politik, a i když po sobě zanechal také bezmála třicet filmových rolí, herectví bylo jen jedním z mnoha střípků v mozaice jeho pestrého života. Pocházel ze starobylé rodiny z oblasti Pyrenejí, jeho celé jméno bylo Jean-François de Thonel, markýz d’Orgeix. Jeho předkům patřil půvabný zámek Orgeix v jižní Francii, titul markýze jim příslušel od roku 1817. Jean se narodil v přímořském letovisku Cap d’Ail na Azurovém pobřeží, dětství ale strávil v Paříži. Od dětství se pohyboval v prostředí umělců a již v jedenácti letech stál na divadelním jevišti, bohaté zkušenosti získal pod režijním vedením slavného Louise Jouveta. Odtud vedla cesta k prvním filmovým rolím, větší příležitost dostal jako jeden ze synů hlavní hrdinky (Huguette Duflos) v rodinném dramatu MAMAN COLIBRI (1937) režiséra Jeana Dréville, jako syn bohatého statkáře Rossignola se pak objevil v protiválečném filmu RUKOJMÍ (Les otages, 1939). Během druhé světové války hrál často v Théâtre Daunou, kde se pokusil i o divadelní režii. Třikrát jej znovu ke spolupráci přizval režisér Jean Dréville, pod jehož vedením hrál například jednoho ze studentů námořní školy v Toulonu ve filmu KADETI OCEÁNU (Les cadets de l’océan, 1942). Dvakrát byl pak před kamerou jeho otcem slavný Charles Vanel v odvážné adaptaci dobově aktuální divadelní hry BYZNYS JE BYZNYS (Les affaires sont les affaires, 1942) a v dramatu z prostředí bohaté savojské rodiny RODINA ROQUEVILLARDOVÝCH (Les Roquevillard, 1943). Mezitím začal Jean Pâqui sbírat vavříny jako jezdec na koni, během čtyřicátých a padesátých let dosáhl desítek vítězství na různých francouzských i mezinárodních soutěžích po celé Evropě. Na olympijských hrách v Londýně v roce 1948 získal bronzovou medaili v parkurovém skákání, o čtyři roky později se zúčastnil i další olympiády v Helsinkách. Nevzdával se ale ani filmování a hned po válce si mohl připsat jeden ze svých největších úspěchů titulní rolí rytíře de Capestang ve Vernayově dobrodružném filmu KAPITÁN (Le capitan, 1945). Film tehdy jen ve francouzských kinech vidělo přes pět miliónů diváků, dnes je ale již zapomenutý díky pozdější verzi s Jeanem Maraisem. Další Pâquiho filmy již tak úspěšné nebyly, nicméně i další tituly, kde hrál velké role, překročily miliónovou hranici v návštěvnosti kin (DAKOTA 308, 1950). Vedlejší role pak hrál v několika historických filmech (ROZMARNÁ CAROLINE – Un caprice de Caroline chérie, 1953; VZBOUŘENCI Z LOMANACHU – Les révoltès de Lomanach, 1954). Zajímavou nabídku dostal od Sachi Guitryho, v jehož historickém velkofilmu KDYBY NÁM PAŘÍŽ VYPRÁVĚLA (Si Paris nous était conté, 1955) hrál jednoho ze svých předků, hraběte d’Orgeix. V dalším Guitryho filmu NAPOLEON (Napoléon, 1955) dostal menší roli císařova pobočníka generála Flahauta. V divadle hrál naposledy v roce 1952, dvakrát se pak objevil v televizi a jeho hereckou kariéru uzavírá postava bankéře Dawsona v mimořádně úspěšném muzikálu SERENÁDA Z TEXASU (Sérénade au Texas, 1958). Během padesátých a šedesátých let strávil dlouhou dobu v Africe, nadále se věnoval i koním. Svá africká dobrodružství zpracoval jako spisovatel v několika knihách, prosadil se také jako autor řady jezdeckých příruček. Své aktivity tehdy rozšířil i o akrobatické létání a v roce 1954 se stal v kategorii amatérů mistrem světa. Když už sám aktivně nejezdil, věnoval se tréninku a francouzský tým v parkurovém skákání přivedl ke zlaté medaili na olympiádě v Montrealu v roce 1976. K jeho neustálým touhám po dobrodružství dodejme, že ještě jako sedmdesátiletý absolvoval 13.000 kilometrů dlouhou cestu na motorovém člunu z Francie do Indie. V neposlední řadě připomeňme jeho politické aktivity, řadu let byl členem kontroverzní pravicové Národní fronty, v jejíchž řadách prezentoval svá monarchistická stanoviska. V departementu Yonne byl několikrát neúspěšným kandidátem ve volbách do parlamentu, ve svých veřejných projevech proslul především ostrou kritikou Bruselu a Evropské unie. Jean Pâqui se dožil vysokého věku pětaosmdesáti let, zemřel však tragicky. Nebylo to ale ani na koni, ani ve sportovním letadle, nesežral jej ani panter, kterého si přivezl z Afriky. Jean Paqui zahynul při autonehodě poblíž Paříže. Byl třikrát ženatý, syn Jehan Orgeix (*1965) z druhého manželství byl úspěšným motocyklovým závodníkem. Jean Pâqui je pohřben v rodinné hrobce u zámku Orgeix.