Věra Eliášková

Věra Eliášková se narodila v Praze 20.9.1947 a zde prožila v kruhu rodinném krásné dětství, jak mnohokrát sama napsala. V roce 1971 absolvovala Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze, obor dramaturgie. V Divadle na Vinohradech působila od roku 1972 jako dramaturg. Velmi rozsáhlá byla v této době její spolupráce s Československou televizí a Československým rozhlasem. Od roku 1993 pak pokračovala v této spolupráci s Českou televizí a Českým rozhlasem. Od roku 1985 pracovala do konce roku 1989 jako pečovatelka a kostelnice sv. Petra v Praze. Od roku 1990 se opět vrátila k práci dramaturga - Divadlo u věže, nyní divadlo Minor. Je autorkou velmi činorodou a témata, ke kterým se stále vrací, jsou mezilidské a mezigenerační vztahy. Na motivy hry Václava Klimenta Klicpery napsala hru Potopa /1971, prem. 1971/. V roce 1975 Čs. televize uvedla její hru Zmatky budoucí matky. Další hra nese název ...a ten měl tři dcery /1978, i prem. 1978/. V roce 1982 měla v Národním divadle v Brně premiéru její hra O pohár útěchy /1982/ pod režijním vedením Evalda Schorma. Je autorkou rozhlasové hry Stop-time /1985/. Pro mládež napsala hru Šípková Růženka /1989, i prem./. Další hry z její literární dílny vznikaly již s větší pravidelností - Kdo mi to uvěří, pane Moody? /1992, i prem./, Kníže Václav/hra pro ml. /1993, i prem./, Prenatálové /1994, i prem./, Doma je doma /TV hra, 1998/ - rež. Václav Křístek. Jde o příběh staré sklerotické ženy. Rozhlasové hry - Úspěšný prorok /naposledy uvedeno v roce 2007, v cyklu Hra pro tento večer/, inspirovaná biblickými příběhy, Mezičas /uvedeno v roce 2007/ - zaměřené na mezilidské vztahy, Tajemný příběh /uvedeno 2007/. Je autorkou prózy Paní M /1991/ koncipované jako deset dopisů Aničky z dětského domova. Spolu s Janem Dvořákem vydala studii o experimentální divadelní loutkové scéně Karel Makonj a vedené divadlo /2010/. Erkul