Aglaia Morávková

Dnes již neznámá herečka, nositelka exotického jména - Aglaia Morávková (1936) se narodila ve východočeské Chrudimi v rodině zlatnického živnostníka Ferdinanda Morávka jako nejstarší ze čtyř dětí. Mistr zlatník ovládal kromě svého ušlechtilého řemesla i tanec a tak se stal i uznávaným tanečním učitelem. Není tedy divu, že Aglaia i její mladší sestra, taktéž herečka neobvyklého jména Consuela (1944) se v uměleckém světě zhlédly. Aglaia se i přes překážku "nevhodného buržoazního původu" dostala v polovině 50. let na pražskou DAMU, kterou úspěšně absolvovala v r. 1959. Elévské zkušenosti sbírala v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích a ve Východočeském divadle v Pardubicích. Filmový debut si právě v r. 1959 odbyla pod taktovkou režiséra Macha, kde si v pohádce O medvědu Ondřejovi zahrála princeznu Blanku, svou jedinou hlavní roli. Nestala se klasickou krásnou princeznou a ani tato pohádka, ve které jí zdatně sekundovala o několik let starší Jiřina Bohdalová v roli komorné Anežky, nevstoupila do Zlatého fondu, nicméně nejstarší dcera Morávkových se do světa filmu zapsala. Následovaly však už pouhé dvě malé role ve snímcích Ve světě kolejí (1960) a Na laně (1963), kterými své učinkování ve filmu uzavřela. V tomto období se Aglaia Morávková provdala za scénografa Jindřicha Duška, který spolupracoval především se zakladatelem Laterny Magiky, režisérem židovského původu Alfrédem Radokem. V letech 1961-68 byla členkou Městských divadel pražských, kde stálé angažmá ukončila velmi neočekávaně - s manželem se totiž nevrátili ze Švédska, kam odjeli na návštěvu právě za A. Radokem. Psal se však srpen 1968 a Československo obsadila vojska Varšavské smlouvy - nadějná herečka se stala emigrantkou a tato severská země jejím druhým domovem.