Line Renaud

Českým divákům je Line Renaud známá především z nedávno uvedeného seriálu MLČENÍ KRAHUJCE (Le silence d'épervier, 2008), ve francouzském šoubyznysu se ale tato dáma pohybuje již přes šedesát let. Pochází z Pont-de-Nieppe v severní Francii a již od dětství se díky rodinnému zázemí věnovala hudbě a zpěvu. Její vlastní jméno zní Jacqueline Ente, jako amatérská zpěvačka přijala první pseudonym Jacqueline Ray a začala zpívat v Lille. Tady se také zapsala ke studiu na konzervatoři, ale vzápětí odešla do Paříže, kde zkoušela štěstí jako zpěvačka s různými jazzovými orchestry. Mezníkem v soukromém i profesním životě bylo seznámení s hudebním skladatelem Louisem Gasté (1908-1995). Pod jeho vlivem přijala zpěvačka nový pseudonym Line Renaud (Line je zkrácená forma jména Jacqueline, příjmení Renaud převzala po své babičce), radikálně změnila image a brzy se prosadila jako interpretka populárních šlágrů na rozhlasové stanici Radio Luxembourg. Do doby těsně po skončení války spadá také její první zkušenost s filmovou kamerou, kterou učinila v nevelké roli zpěvačky v dramatu VELETRH SNŮ (La foire aux chimeres, 1946). Po několika bezejmenných epizodách dostala větší hereckou příležitost v komedii JSOU VE VINICÍCH (Ils sont dans le vignes, 1952). Ačkoliv i nadále byla její doménou profese zpěvačky, zvali ji ke spolupráci přední filmaři té doby a hlavní roli dostala například v komedii SLEČNA A JEJÍ GANG (Mademoiselle et son gang, 1957), která ve své době dosáhla bezmála miliónové hranice v návštěvnosti kin. Režisér tohoto filmu Jean Boyer jí pak nabídl další velkou úlohu v komedii NEZNIČITELNÍ (L´increvable, 1959) po boku tehdy populárního komika Darry Cowla. Louis Gasté se v roce 1950 stal jejím manželem, Line Renaud mezitím s mimořádnými úspěchy vystupovala například v legendárním Moulin Rouge, absolvovala také triumfální turné po severní Americe. Ve Spojených státech vystupovala v různých televizních show, koncertovala také v Evropě, v několika zemích měla také své vlastní televizní pořady. USA se pro ni nakonec dočasně staly druhým domovem a 60. a 70. léta strávila na častých cestách přes Atlantik. Začala se věnovat také charitě a zvláště v 80. letech proslula svými aktivitami v boji proti AIDS. K práci před kamerou se Line Renaud vrátila po třicetileté přestávce a mohli jsme ji vidět například v komedii PROHNILÍ PROTI PROHNILÝM (Ripoux contre ripoux, 1990). Zatímco její pěvecké aktivity v té době ustávaly, prokázala skutečné herecké kvality a v roce 1995 byla nominována na Cézara za vedlejší roli Ninon ve filmu NECHCE SE MI SPÁT (J'ai pas sommeil, 1994). Další nominaci jí vynesla komedie TCHYNĚ (Belle maman, 1999). Potřetí bodovala v nominacích na Cézary s filmem CHAOS (2001). Mezitím navázala bohatou spolupráci s televizí, z níž byl již zmíněn seriál MLČENÍ KRAHUJCE (Le silence de l'épervier, 2008), v němž ztvárnila jednu z hlavních rolí. Umělecké i společenské aktivity vynesly Line Renaud nejvyšší francouzské státní vyznamenání, řád Čestné legie (1994), později získala i Řád za zásluhy (2008). Na udělení obou těchto řádů má podíl bývalý francouzský prezident Jacques Chirac, jehož Line Renaud dlouhodobě podporovala, dále byla též členkou městské rady v Rueil-Malmaison, je též autorkou dvou knih.