Ladislav Fuks

1/ SPISOVATELOVO MLÁDÍ Spisovatel Ladislav Fuks se narodil 24. září roku 1923. Byl synem policejního úředníka, tvrdého člověka, jenž neuměl dávat najevo své city. Matka zase naopak svému synovi vštěpovala správnou společenskou výchovu. Není divu, že dětství nebylo nejšťastnějším Fuksovým obdobím. Navíc v období dospívání si Ladislav Fuks uvědomuje svou odlišnou sexuální orientaci, jíž ovšem musí pečlivě skrývat. Období okupace, když lidé odlišující se rasově i sexuální orientací, je velmi tvrdou zkouškou pro mladého muže. 2/ STUDIA A PRVNÍ ZAMĚSTNÁNÍ Ladislav Fuks vystudoval gymnázium. Poté pracoval na zemědělské správě v Hodoníně. Po skončení druhé světové války vystudoval filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde se zaměřil na filozofii, psychologii a dějiny umění. Studia zakončil v roce 1949. Po krátkém období, kdy pracuje jako úředník v papírnách, se stává zaměstnancem památkové péče a působí na státním zámku Kynžvart, kde byl fascinován Metternichovou sbírkou kuriozit (např. egyptské mumie). Od roku 1959 pracoval Fuks v Národní galerii. 3/ VÝZNAMNÁ LITERÁRNÍ TVORBA Do literárního světa vstoupil Ladislav Fuks románem PAN THEODOR MUNDSTOCK v roce 1963. Ačkoliv se jedná o jeho prvotinu, ve skutečnosti jde o velmi vyzrálý román s psychologickou hloubkou. Čtenáře zavádí do období Heydrichiády v roce 1942. Hlavním hrdinou je zde Th. Mundstock, židovský úředník, který pro svůj původ ztrácí práci a očekává transport do koncentračního tábora. Vlivem těchto událostí ztrácí duševní zdraví a rozpadá se jeho osobnost. Jakýmsi stínem Mundstockovým se stává Mon, ten jej provází a Mundstock s ním vede dlouhé rozhovory. Mundstock se připravuje na pobyt v koncentračním táboře, nacvičuje si všechny možné situace, které by ho mohly potkat – např. pohodlné lůžko nahrazuje tvrdým prknem, snaží se přežít s kouskem chleba v kapse. Snaží se nacvičit pohyby, aby byl co nejméně ohrožen důstojníky SS, např. uhýbat zabíjející kulce. Do svých plánů zasvěcuje také židovského chlapce Šimona. Když má jít Mundstock k transportu, domnívá se, že je již natolik připraven na následný tvrdý osud, že jej nemůže nic překvapit. O to více nelogický je konec románu – Mundstock je před očima Šimona přejet projíždějícím německým autem. Umírá vyrovnán s osudem, beze strachu se smrti. Židovská tématika se stala častým námětem Fuksových knih. Obrana židovského národa a hluboký soucit s jejich krutým osudem za okupace – to je výrazné téma Fuksovy tvorby. Ač sám nepatřil k židovskému národu, měl v sobě spoustu empatie a tolerance k druhým, k čemuž jistě přispěla výraznou měrou i jeho sexuální odlišnost a touha po tolerantní společnosti bez rasových a dalších útoků. Cyklus šesti povídek s názvem MÍ ČERNOVLASÍ BRATŘI z roku 1964 se rovněž odehrává za okupace. Jsou zde sledovány vztahy pěti chlapců z jedné třídy gymnázia – tři z nich jsou Židé. VARIACE PRO TEMNOU STRUNU – román z roku 1966 představuje jako ústředního hrdinu syna vysokého politického úředníka, jenž si vytváří vlastní svět jakési fantasmagorie a přestává rozlišovat skutečnost a představu. SPALOVAČ MRTVOL – jedná se o vrcholné Fuksovo dílo z roku 1967, zfilmované s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli režisérem Jurajem Herzem. Hlavní postavou je Kopfrkingl, zaměstnanec pražského krematoria. Pod vlivem politických událostí nástupu fašistického režimu prochází hlavní hrdina velikou duševní přeměnou. Ačkoliv nejprve hlásá život v harmonii a své členy rodiny oslovuje „něžná“ či „sličná“, pod vlivem nacisticky smýšlejícího přítele se i on sám začíná přiklánět k myšlenkám této kruté filozofie a utváří se v něm nenávist k jiným rasám, k židovské především. Pod vlivem naprostého zfanatizování nacistické ideologie neváhá připravit o život svou manželku, jež má položidovský původ. V cestě stojí ještě děti, i ony musí krutým způsobem otci z cesty. Kopfrkingl se stává ředitelem v krematoriu, jeho mysl je naprosto ovládnutá nacistickým fanatismem. Po válce náhodně uvidí ty, které udal, kterak se vrací z koncentráku. Tehdy pronese strašlivá slova o spasení lidstva, k němuž dopomáhal. Vůbec nepochopil, že páchal zlo... SMRT MORČETE – sbírka povídek z roku 1969, které vznikaly v delším časovém období. Ač jsou zde zastoupeny různé tématické okruhy, nejvíce prostoru je opět věnováno židovské otázce. PŘÍBĚH KRIMINÁLNÍHO RADY – román z roku 1971, v němž vykreslil Fuks velmi psychologicky zdařilým postupem synovskou nenávist vůči otci. 4/ POLITICKÁ ORIENTACE a ÚMRTÍ Ladislavu Fuksovi je někdy vyčítáno, že jeho tvorba od konce 60. let je poznamenaná vlivem normalizace a inklinací k socialistickému zřízení. Přesto všechno ale nelze popřít, že jeho jméno má na poli české literární tvorby ve druhé pol. 20. století své místo, už jen díky jeho myšlenkám šíření tolerance a obrany utlačovaných národnostních menšin. A na tuto část jeho činnosti je třeba se zaměřit, protože čtenáři mají jeho psychologicky zaměřená díla stále co nabídnout. Ladislav Fuks zemřel 19. srpna roku 1994 ve svém bytě v Dejvicích, jeho tělo však bylo objeveno až po několika dnech. Zpracováno na základě těchto zdrojů: GALÍK, Josef a kol.: Panorama české literatury, Rubico s. r. o., Olomouc, r. 1994, 1. vydání Česká verze internetové encyklopedie „Wikipedia“ Využito též vlastních studijních poznámek a čtenářského deníku.