Milada Želenská

Každý si jistě vybaví obětavou paní Andělovou ve filmu ANDĚL NA HORÁCH (1955). Je s podivem, že to byla prakticky jediná filmová role významné divadelní herečky Milady Želenské. Narodila se do staré divadelnické rodiny, její otec Arnošt Josef Frýda (1857-1922) byl hercem a jako ředitel provozoval vlastní divadelní společnost, herectví se věnovala i matka Olga Frýdová, rozená Brodská. Pod vedením rodičů hrála Milada již od útlého dětstkého věku menší role, později pak studovala herectví soukromě u Karla Želenského. Časté návštěvy v rodině Želenských vyústily do vztahu a následného manželství s Drahošem Želenským (1896-1959), taktéž divadelním hercem a ředitelem. Jako profesionální herečka začínala Milada Želenská v Olomouci a hrála v tamním Českém divadle (1921-1931), potom následovala svého manžela na Slovensko a spolu s dalšími českými herci posílila herecký soubor Slovenského národního divadla v Bratislavě. Zatímco pro jiné herce byla Bratislava jen jednou z mnoha štací, Milada Želenská zde strávila více než dvacet let s krátkou výjimkou let 1943-1945, kdy byla z divadla jako Češka propuštěna. Po válce pak působila na bratislavské Nové scéně (1946-1951), kterou tehdy vedl její manžel. Nakonec se vrátila do Slovenského národního divadla a odehrála zde ještě tři sezóny (1951-1954). Počátkem padesátých let začala Milada Želenská působit také pedagogicky a vyučovala na bratislavské Státní konzervatoři (1950-1952), v letech 1951-1953 byla také externí pedagožkou na Vysoké škole múzických umění. Když Drahoš Želenský získal v roce 1953 funkci ředitele pražského Národního divadla, je logické, že manželka Milada jej následovala a v roce 1954 nastoupila do Městských divadel pražských. Na tomto jevišti pak odehrála osm sezón a v roce 1962 odešla do důchodu. Jako divadelní herečka obsáhla Milada Želenská široké žánrové rozpětí, v mládí dostala velké příležitosti v zásadních dílech světového i domácího dramatu (Radúz a Mahulena, Faust, Anna Kareninová), později pak hrála menší role, ale dokázala ztvárnit složitý tragický charakter i ztřeštěnou dámičku v odlehčených fraškách. Ještě v době svého slovenského angažmá stála také poprvé před kamerou – bylo jí přes padesát, patřila k dlouholetým předním osobnostem Slovenského národního divadla a odehrála si svou první zcela epizodní a bezejmennou roli ve filmu PRIEHRADA (1950). Krátce po návratu do Prahy dostala pak jedinou větší příležitost, a sice v podobě již zmíněné Elišky Andělové, kterou hrála po boku Jaroslava Marvana ve filmu ANDĚL NA HORÁCH (1955). Před filmovou kamerou pak stála již jen opět v menší úloze zdravotní sestry v povídkovém filmu O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH (1958). Později ji bylo možno vidět ještě v televizním filmu ODCHÁZETI S PODZIMEM (1965). Milada Želenská zemřela v Praze 28. září 1974 ve věku 77 let. Při příležitosti sedmdesátých narozenin obdržela titul Zasloužilé umělkyně (1967).