Bruno Balp

Francouzský herec Bruno Balp zasvětil svůj život hlavně divadlu, ztvárnil ale také vedlejší role ve více než padesáti filmech, ještě častěji se objevoval v televizi, kromě toho se věnoval i dabingu. Pocházel z města Roanne v jižní Francii a herectví začal studovat krátce po druhé světové válce. V letech 1946-1948 získal jevištní průpravu u slavného Charlese Dullina, jeho cestě k profesionálnímu herectví předcházela komparzní role ve slavném Clairově filmu MLČETI ZLATO (Le silence est d’or, 1946). Na přelomu 40. a 50. letech se Bruno Balp pohyboval v různých pařížských kabaretech, jen výjimečně se znovu dostal i před filmovou kameru. Ke změně došlo až v roce 1957, kdy byl přijat do prestižního divadelního souboru Théâtre National Populaire, kde pod vedením slavného Jeana Vilara i dalších režisérů hrál v řadě hodnotných her. Kromě pařížských i mimopařížských scén hrál také na legendárním divadelním festivalu v Avignonu (Hamlet, 1965). Příslušnost k uznávanému divadlu se promítla i do Balpova angažmá ve filmu a na přelomu 50. a 60. let točil několikrát ročně, i když stále jen menší role. Několikrát točil například s Jeanem Gabinem, po jehož boku se objevil jako poštovní doručovatel (PŘÍPAD KOMISAŘE MAIGRETA – Maigret et l’affaire Saint-Fiacre, 1959), dělník (STARÁ GARDA – Les vieux de la vieille, 1960) nebo letec Marcel (BARON OD ZDYMADLA – Baron de l’écluse, 1962). V jeho filmografii tehdy převažoval kriminální žánr, později se ale objevoval i v komediích, mohli jsme si jej všimnout například jako četníka ve filmu PŘÁTELÉ KOPRETINY (Les compagnons de la marguerite, 1967). Od konce padesátých let se datuje i Balpova bohatá spolupráce s televizí, kterou zahájil účastí na slavném televizním přepisu Dumasova románu TŘI MUŠKETÝŘI (Les trois mousquetaires, 1959), v němž hrál hostinského. Poté se často objevoval v seriálech, například v 60. letech hrál ve čtyřech epizodách oblíbeného kriminálního cyklu POSLEDNÍCH PĚT MINUT (Les cinq dernieres minutes, 1962-1965), řadu příležitostí dostal v televizních adaptacích divadelních her (CYRANO Z BERGERACU – Cyrano de Bergerac, 1960). V několika dobrodružných a historických seriálech na sebe oblékl také dobový kostým, později v dalších kriminálních seriálech často hrál majitele kaváren, četníky, soudce nebo třeba lékárníky. Z jeho další filmografie je na místě připomenout několik snímků slavných režisérů, v historickém filmu AŤ ZAČNE SLAVNOST (Que la fête commence…, 1975) hrál menší roli komorníka Lebanca, mihnul se také v kriminálce BORSALINO A SPOL. (Borsalino and Co., 1974), podružné postavy odehrál také ve dvou komediích s Pierrem Richardem (HOŘČICE MI STOUPÁ DO NOSU – La moutarde me monte au nez, 1974; ÚTĚK - La carapate, 1978). Díky dobré znalosti angličtiny dostal příležitost také v několika amerických filmech natáčených ve Francii. Bohatým doplňkem jeho kariéry je i dabing, jemuž se věnoval řadu let, jak ve formátu celovečerních filmů (MOONRAKER, 1979), tak seriálů (MIAMI VICE, od roku 1986). Práci s hlasem uplatnil samozřejmě i v rozhlase. V televizi byl posledním větším úkolem pověřen s postavou Hermanna Einsteina, otce geniálního fyzika Alberta Einsteina (Ronald Pickup), v seriálu EINSTEIN (1985), ve filmu se tehdy objevoval již jen výjimečně. Svou práci před kamerou završil participací na několika krátkých filmech v polovině 90. let, až do roku 2005 se ale objevoval na divadelních jevištích. Bruno Balp zemřel v Paříži 31. května 2008 ve věku 82 let.