Dan George

Ze všech učení, toto je největší: nic, z toho, co je zde, ti nepatří, o vše, co si vezmeš, se rozděl. /Dan George/ Patřil k těm, jejichž hlas zní jako „hrom, jenž povstává z vod a burácí nad zálivem“, ale také k těm, kdo pozvednou hlas, aby ho bylo slyšet (tak tomu bylo na výstavě Expo 1967 v Montrealu). Původně pracoval jako přístavní dělník ve Vancouveru, který se stával pro Kanadu bránou do světa, občas si přivydělával jako stavební dělník nebo řidič šklního autobusu. Realita padesátých let byla pro Squamishe tvrdá (občanství bylo přiznáno indiánům až v roce 1960) a na jejich území se dnes rozkládá areál univerzity. Celé období padesátých let prožil mezi hraním pro svoji hudební skupinu a cestováním. Kanadská společnost procházela částečnou reformou s cílem změnit poměry k původním obyvatelům Kanady, a tak televizní společnost CBC produkovala pro řadového diváka seriál „Caribou Country“. Zde se podařilo Danu Georgovi získat jednu z rolí a později si ho všimli filmoví producenti v jedné epizodě seriálu. Byl pozván ke zkouškám ve filmu The Smith. Ten, kdo projde kanadskou divadelní scénou, získává výbornou průpravu k tomu, aby byl i výborným filmovým hercem. Alespoň tak tomu bylo v případě Dana Georga (za jeho nástupce lze snad považovat Garyho Farmera), který hrál v divadlech ve Vancouveru, Winnipegu či v Ottavě. Postava dědečka ve filmu režiséra Arthura Penna vedle Dustina Hoffmana (Little Big Man) postihovala jeden rys nativní kultury, který si dodnes nejsme schopni uvědomit. I udělení ceny za nejlepší vedlejší roli umožnilo Danu Georgovi, aby se nadále projevoval jako herec i mluvčí původních obyvatel Kanady. Právě svým hereckým projevem narušil stereotyp amerického filmového obrazu, který vykresloval indiána jako nepřítele. Jsou lidé, jejichž odkaz je důležitý i dnes a je zapotřebí si připomínat... Po proudu Slyšíte její hluk To je, co říká Běžící neviditelné Běžící neviditelné Po proudu Slyšíte její hluk To je, co říká na svém vrcholu Běžící neviditelné Běžící neviditelné Cradle Songs / Creek